VÝZVA VEŘEJNOSTI OD JEDENÁCTI LÉKAŘŮ UNIVERZITY KARLOVY

Společnou motivací pro vznik této výzvy je ochrana zdraví občanů České republiky, které dlouhodobá omezení ohrožují, obava o naši budoucnost, ať již zdravotní či ekonomickou.

VÝZVA VEŘEJNOSTI OD JEDENÁCTI LÉKAŘŮ UNIVERZITY KARLOVY

foto: pixabay.com

 

A rovněž snaha vyvrátit nepravdy a mýty, jež jsou o epidemii šířeny. Plošná opatření nepovedou k vymýcení COVID-19.

Česká republika je již téměř šest týdnů blokována restriktivními opatřeními, která byly zavedena v souvislosti s ochranou zdraví občanů při epidemii COVID-19. Je potřeba ocenit vládu za první rychlá a plošná  opatření, která nepochybně pomohla se zvládnutím rizik.

V současnosti je nutné s ohledem na aktuální epidemiologická data a vývoj epidemie zásadně  zrychlit rozvolňování opatření - ve prospěch zdraví občanů, ekonomické a společenské stability a prosperity země.

Je potřebné vytvářet především imunitní odpověď u většiny populace, což bude  chránit i ohrožené skupiny obyvatel, definované svou diagnózou, nikoli věkem.

V zájmu zachování zdraví a prosperity naší země je nezbytné:

- ukončit nouzový stav ke 30. dubnu 2020
- obnovit dostupnost zdravotní péče pro všechny občany v plné šíři
- obnovit výuku na základních, středních a vysokých školách v průběhu
měsíce května 2020
- odstranit překážky pro chod ekonomiky, zabránit krachu, který hrozí
významné části malých a středních firem a živnostníků
- postupně uvolňovat státní hranice v koordinaci s okolními zeměmi, a
zvláště s našimi sousedy a těmi, které mají podobnou epidemiologickou
situaci, jako jsou například Německo či Rakousko.
- přijímat promyšlená řešení místo chaotických a protichůdných opatření

V našem stanovisku vycházíme z aktuálních epidemiologických dat, znalostí,
faktů, expertíz a také z našich odborných i praktických zkušeností a
poznatků.

1/ JE NUTNÉ CO NEJDŘÍVE OBNOVIT PLNOU LÉKAŘSKOU PÉČI PRO VŠECHNY OBČANY

Od začátku března dochází ve zdravotnických zařízeních k výpadku služeb pro závažně nemocné pacienty, kteří nejsou COVID-19 pozitivní. Jsou zastaveny preventivní programy v kardiovaskulární péči a v onkologii, byly například omezeny odběry orgánů pro transplantace a řada chirurgických výkonů.

Další oběti na životech způsobuje jak odkládání plánovaných výkonů, tak i strach nemocných jít včas do nemocnice. Množí se případy zanedbaných bolestí břicha (prasklé záněty slepého střeva a jiné náhlé příhody břišní), drobných poruch hybnosti či mluvení (mozkové příhody) či bolesti v rameni nebo v zádech (akutní infarkty myokardu), a to vše v důsledku strachu pacientů z nákazy během ošetření či hospitalizace.

Snížení výběru zdravotního pojištění - i při návrhu navýšení plateb za státní pojištěnce - povede k prohloubení podfinancování celého systému zdravotnictví a tím ve svých důsledcích ke zhoršené péči o nemocné s jinými, často závažnějšími nemocemi, než je COVID-19. Oběti takto vyvolaného nedostatku péče budou bohužel důsledkem protiepidemických opatření proti coronaviru.

2/ ZDRAVOTNICKÝ SYSTÉM NEZKOLABOVAL A NEZKOLABUJE POD NÁPOREM PACIENTŮ S
COVID-19

Z Itálie víme, že 80 % populace virózou COVID-19 prochází s lehkými příznaky nevyžadujícími hospitalizaci. Z 20 % závažnějších symptomů jich 5% vyžadovalo příjem na intenzivní péči. Zde zastánci plné karantény národa a uzavírání se světu kalkulují s 50% úmrtnostní a třítýdenní hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Tato čísla platí jen pro nejtěžší formy zápalů plic a respiračního distresu. Ty však nacházíme jen u 25-30 % příjmů do intenzivní péče, zatímco celková nejčastější délka pobytu pacienta s COVID-19 je mezi 8-10 dny. To zvyšuje odhad maximální dostupné kapacity intenzivní péče více než dvojnásobně. Doplňujeme, že do dneška (21.4. 2020) jsme se v ČR nedostali ve vytížení intenzivních lůžek přes 45 % kapacity, trvale tedy máme více než poloviční rezervu!

3/ KORONAVIRUS NEZVÝŠIL PŘIROZENOU ÚMRTNOST V ČR

Ztráta každého lidského života je vždy nenahraditelná a tíživá.

Každý rok v ČR zemře přirozenou smrtí přibližně 110 000 lidí, tj. průměrně zemře každý den asi 300 lidí. Zesnulých, u kterých byl identifikován COVID-19, je za den průměrně 5 – nicméně smrt minimálně poloviny z nich
nemá přímou souvislost s onemocněním COVID-19, nýbrž se jedná o úmrtí způsobená jiným závažným onemocněním.

Při porovnání úmrtí na respirační onemocnění za rok 2019 nenacházíme rozdíl s rokem 2020 (zdroj: data SZÚ). Ze statistického hlediska je třeba objektivně poznamenat, že koronavirus nezvýšil přirozenou úmrtnost v ČR.

4/ (NE) ZÍSKÁNÍ KOLEKTIVNÍ IMUNITY

Velká pozornost se v tuto chvíli upírá k testování imunity ve společnosti, jež by mělo ukázat, kolik lidí nemoc prodělalo a kolik z nich má protilátky. Dosud však není jasné, zda každý, kdo prodělá koronavirovou infekci, musí mít nutně protilátky. Na obraně proti viru se totiž významně podílí i buněčná imunita, která se běžnými laboratorními testy nedá podchytit.

Vytvořené protilátky mohou přetrvávat několik týdnů až měsíců, ale paměťová stopa v lymfocytech (buněčná imunita) přetrvává až i celoživotně, po novém kontaktu s tímtéž virem se protilátky začnou ihned tvořit znovu.

Zároveň se ukazuje, že izolování nerizikových skupin, což v praxi znamená znemožňování celé populaci normálně žít a pracovat, nepovede k získání imunity. Naopak - další prodlužování karantény bude mít rozsáhlé následky a
povede k celospolečenskému traumatu.

Argumentace, že pokud kolektivní testování neodhalí v populaci dostatek případů s pozitivitou protilátek, pak musíme pokračovat v karanténních opatřeních a restrikcích, je chybná.

5/ STARŠÍ OBČANÉ POTŘEBUJÍ BEZPEČNÝ SOCIÁLNÍ KONTAKT, NE ABSOLUTNÍ KARANTÉNU

Stigmatizace a omezování starších lidí v rámci „boje s COVID-19“ je neopodstatněné a neoprávněné a etabluje věkovou diskriminaci v obecném povědomí.

V rámci řešení krize COVID-19 je veřejnost masivně utvrzována v obavě z mimořádné nebezpečnosti nákazy pro „starší“ lidi a v nutnosti přijímat pro tuto velmi heterogenní skupinu jednotná mimořádná opatření včetně  nevycházení z bytu či vymezení nákupní doby. Mnozí strádají přehnanou obavou z nákazy, omezením kontaktu s rodinami, izolací, samotou, komunikační deprivací, narušením denního rytmu se závažnými psychickými důsledky.
Několikatýdenní nevycházení ohrozilo křehké lidi ztrátou stability, pohyblivosti a tím soběstačnosti. Přitom není důvod, aby se při dodržování odstupu od jiných lidí nepohybovali ve volném prostoru.

Ukazuje se, že zhoršení prognózy COVID-19 souvisí především s přidruženou nemocností, nikoliv s věkem jako takovým. Jde o poruchy výživy, onkologická a kardiovaskulární onemocnění, cukrovku, možná některé léky. Ohroženi nejsou primárně „starší lidé“, ale „lidé křehcí a závažně nemocní“. V tom se COVID-19 neliší od všech zátěží včetně chorob, jak to známe z epidemií chřipky, z vln veder či mrazů.

Naopak ani v ČR nebylo zdaleka učiněno dost pro ochranu této nejohroženější skupiny - obyvatel pobytových zařízení sociálních služeb. To se týká kvality preventivních opatření, personálních záloh, výcviku v karanténním
režimu, dostatku ochranných a hygienických pomůcek, častého testování nákazy u personálu, hlavního zdroje jejího zavlečení, testování podezřelých projevů u klientů s okamžitým převozem nakažených do kvalitních karanténních zařízení s dostupnou potřebnou péčí při rozvoji potíží aj.

6/ NEJDE JEN O ZDRAVÍ FYZICKÉ A DUŠEVNÍ, ALE I O ZDRAVOU EKONOMIKU A DEMOKRACII

Je nutné zdůraznit, že fyzické zdraví jde ruku v ruce se zdravím duševním, zdravím socio-ekonomickým a zdravím české demokracie. Nikomu na zdraví nepřidá, když bude muset likvidovat svůj pracně budovaný a dobře fungující
podnik, rozdávat výpovědi kvalifikovaným pracovníkům a hlásit se s celou rodinou na pracovním úřadě. Existuje prokázaný vztah mezi kardiovaskulární úmrtností, četností onkologických onemocnění a psychiatrickými onemocněními v souvislosti se ztrátou zaměstnání.

Dlouhodobá izolace je devastační pro celou společnost.


*Závěrem:*
Jsme přesvědčeni, že médii sycený emocionální náboj současné situace je
třeba korigovat podloženými fakty a s ohledem na ně a na možné
celospolečenské důsledky a dopady krizových opatření je nutné co nejdříve
konat a urychlit strategii státu v návratu k normálnímu životu. To vše za
rozumného dodržování hygienických opatření, tedy nošení roušky při kontaktu
s jinými lidmi, mytí rukou a udržování sociální vzdálenosti. Občané během
koronavirové krize prokázali nejen velkou solidaritu a sounáležitost, ale
rovněž disciplínu v dodržování těchto pravidel, proto není žádných pochyb,
že by tato základní opatření dál nedodržovali.

V této nesnadné době potřebujeme více optimismu a rozumných řešení, nesmíme
propadat strachu, panice a beznaději. Věříme, že i k tomu naše výzva
přispěje.

V Praze dne 21.4.2020

Podepsáni (v abecedním pořadí):

doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D.
prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., MBA
prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc.
MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc.
prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D.
prof. MUDr. Robert Lischke, PhD.
prof. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc., MBA
prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.
MUDr. Jaroslav Svoboda
prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA

 

***

Objednejte si časopis NOVÝ FÉNIX na tel: 777 333 370, e-mail: novyfenix@send.cz
zvýhodněné roční předplatné 399 Kč (501 Kč), půlroční 199 Kč
pro Slovensko na telefonním čísle + 421 267 201 931-33, e-mail: predplatne@press.sk
Info a jednotlivá archivní čísla: info@novyfenix.cz, tel: 773 337 230
Čtete rádi on-line? Časopis získáte z pohodlí domova zde:
Elektronická verze Nový Fénix

 

***



Diskuse ke článku


Další články

Dnešní horoskop

Aktuální číslo

Nejbližší akce

01.01.2020 - 31.12.2020

Praha

01.01.2020 - 31.12.2020

Praha

23.08.2020

ČR a SR

18.09.2020 - 20.09.2020

Výstaviště Praha Holešovice

21.09.2020 - 29.09.2020

Praha

21.08.2021

TOP HOTEL, Blažimská 4, Praha 4

Další akce
Top články měsíce v Novém Fénixu.