VÁNOČNÍ TRADICE A SYMBOLIKA

Vánoce – svátky spojené s koncem roku, zimním slunovratem, nekonečným cyklem zrodu, zmaru a obnovy. Nějaká forma oslav tohoto posvátného času lidstvo provází od pradávna. Pojďte se s námi podívat ke kořenům uctívání zimního období a zamyslet se nad vánočními tradicemi a symbolikou.

VÁNOČNÍ TRADICE A SYMBOLIKA

Vánoční hodování

Vánoce – svátky spojené s koncem roku, zimním slunovratem, nekonečným cyklem zrodu, zmaru a obnovy. Nějaká forma oslav tohoto posvátného času zřejmě lidstvo provází od té doby, kdy si naši prapředkové začali uvědomovat změny ročních období a zamýšlet se nad jejich vztahem k množství potravy, útočišti, vlastním pocitům a nad hledáním možnosti toto vše ovlivnit. Možná, že právě v tom lze spatřovat kořeny uctívání zimního období dlouhých nocí, ticha, sněhu, spánku, potřeby umělého světla, ohně k zahřátí a bezpečného úkrytu. 

Vánoční půst

Vánoce jsou původně, a pro dnešní dobu poněkud paradoxně, obdobím půstu. Je to čas uvnitřnění, klidného rozjímání a vnitřní i vnější očisty, která nás má připravit na přijetí nového života. Půst před Vánocemi, resp. svátky slunovratu, nemá nic společného s křesťanskými zvyklostmi. Vyplývá z předkřesťanského, slovanského přesvědčení, že člověk i zvíře jsou jedna rodina. V den slunovratu zvířata hovoří lidskou řečí a není tudíž možné, aby člověk v takový den zvíře jedl.

I Štědrovečerní večeře bývala tradičně jídlem postním, jedlo se až po východu večernice. Stůl před večeří se omýval a vykuřoval jalovcem (v některých tradicích se nazývá strom života) a černobýlem (zahání zlé síly). Pokrýval se bílým, doma vyrobeným plátnem, na stůl se položil velký sváteční bílý chléb a nůž, aby si každý mohl ukrojit a jíst do sytosti. To platilo i pro pocestné, kterým se tento den otevíraly dveře.

Vánočka a hrách

Bílý chléb byl, stejně jako dnes vánočka, zdoben mandlemi, rozinkami, sušeným ovocem a slazen medem. Hospodář jej jako vrchol sváteční večeře rozdělil mezi členy domácnosti a čeleď a jeden díl obětoval předkům. Vánočky údajně mívaly až přes metr na délku. Podobně jako s vánočkou bylo nakládáno i s koláči, do nichž se někdy zapékaly penízky pro štěstí, případně hodnotné mince jako dary.

Druhým nejslavnostnějším pokrmem štědrovečerní večeře býval hrách jako symbol spojení všech stolovníků v dobrém i zlém. Postupně se během večera na stůl kladlo vše, co se doma vypěstovalo a urodilo, jako prosba za ochranu úrody a hojnosti další potravy. Nezbytným doplňkem štědrovečerní výzdoby byla sláma, která původně zaručovala ochranu domu a jeho obyvatel, v křesťanské tradici symbolizuje narození děťátka v chlévě.

Štědrovečerní pokrmy

Večeře se skládala z několika chodů, jejich množství (podle některých devatero pokrmů) a skladba měly zajistit zdraví a dostatek živobytí po celý příští rok, ale jednalo se o jídla prostá – polévka, luštěniny, ovoce. Různé prameny uvádí různou „tradiční“ skladbu večeře, například: oplatka s medem, bramboračka s houbami, černý kuba, zelný salát, hrách na sladko s máslem a perníkem, pučálka, muzika, vánočka, jablko, chybět nesměl ani česnek.

Hojnost symbolizovaly i slané nebo sladké kaše: prosná, hrachová, krupičná. Nikdy nechybělo ovoce, ať již čerstvé, sušené nebo (nejlépe) vařené, a ořechy. Jídla musel být dostatek, i pro případné hosty a pro dobytek, ale žádné obžerství se nekonalo. Dobré zažívání jistilo například velmi hutné pivo – hustý, zlatavý, sladký nápoj dodnes známý například v severských zemích - a nějaká ta pálenka.

Symbolika štědrosti a ochrany

Každé jídlo mělo svůj význam. Jedno prostřené místo navíc nebylo jen pro nenadálého hosta, ale sloužilo dědům, domovním strážcům a dobrým božstvům. To pro ně se na svátečním stole rozsypávala semena obilí, lnu, konopí, máku, hrachu nebo fazolí. Chléb měl zajistit dostatek jídla, sloužil i jako symbol nového života. Hrách chránil před nemocemi, mák zajišťoval plodnost, med dobré vztahy s nadpřirozenými bytostmi a houby usnadňovaly kontakt se světem zesnulých. Někde se na Vánoce nejedl česnek, aby muži nebyli příliš prudcí a bojovní.

I původní dárky měly spíše symbolickou formu, jablkem se obdarovanému přálo zdraví, síla a dlouhověkost, oříškem zase moudrost a zralost. Ořechy byly vůbec symbolem moudrosti a bohatství. Mezi další obvyklé dary patřil perník (radost, mládí), mládenci a dívky dostávali ozdoby, starší děti stříbrnou či zlatou minci, kterou si uschovaly většinou do svatby, dospělým se dávalo víno, vonné masti a oleje, purpurová látka nebo třeba sušené ovoce. Věřilo se, že předávání dárků chrání obdarovaného i dárce před chudobou.

Vánoční stromeček

Vánoční stromeček je zvykem zřejmě keltského původu a jeho zdobení zlatem vychází z dávné víry v léčivé účinky zlata. Stromečky se nicméně zdobily ve volné přírodě, kam se k nim vynášely i různé dary jako poděkování za hojnost v uplynulém roce. Na ozdobu se opět používala červená jablíčka, ořechy či jejich skořápky, které tvarem připomínají sluneční kotouč, dále pak šípky, ale i sušené houby, ovoce, kousky sladkého pečiva.

Řezání stromků pochází podobně jako většina z novodobých tradic až z 18. století, snad z Německa. Stromečky se sice domů nenosily, domy však byly zdobené chvojím a jmelím.  Ozdobám se říkalo „zelení“ a měly chránit před zlými duchy, zimou, nemocemi a hladem, přinášet radost, štěstí, zajistit dobrou vůli. Zelení bylo umisťováno na okna, na otevřené ohniště, prahy a trámy dveří. Jmelí nese zajímavou dvojí symboliku – chrání domácí (dobrý) oheň a ochraňuje před požárem (zlým ohněm).

Pozdější tradice

Ve středověku se v zámožnějších rodinách podávalo sele pro dostatek síly v nadcházejícím období (staroslovanské zvyky vidí sele jako zvíře slunce, které dává energii jak přírodě, tak i lidskému společenství) nebo třeba zajíc, ještě později vepřové řízky a různé ryby na připomenutí Krista. Kapr nebyl obvyklým jídlem, a když už byl na Štědrý večer připravován, tak zásadně na modro. Vánoční pečivo se zdobilo křížem, starými slovanskými motivy, často mívalo tvary hospodářských zvířat, což zachováváme dodnes.

Před večeří a po večeři se vzpomínalo na mrtvé, kteří u večeře nemohou být. Pro mrtvé se dával pod stůl kus chleba, do okna hrneček medu a do rohů se házel hrách nebo boby.

Po večeři se neuklízelo nádobí, jen se přes něj přehrnul ubrus, aby si dušičky mohly vybrat. Zbytky po večeři se dávaly domácím zvířatům, zakopávaly k ovocným stromům a házely do studny. Se Štědrým večerem je spojeno také mnoho pověr a rituálů. Všichni jsme slyšeli o rozkrajování jablka, pouštění lodiček ze skořápek ořechů, házení střevícem, dávání šupiny do peněženky, nebo mince pod talíř.

Dnešní tradice přejídání

Mnozí lidé si myslí, že smažený kapr a bramborový salát je tradiční vánoční jídlo. Je to však jeden z mnoha omylů spojených s Vánocemi a jídlem. Recept na kapra s bramborovým salátem byl údajně poprvé otištěn až v roce 1924 a zdomácněl až v padesátých letech dvacátého století, v rámci plánovaného hospodářství (budou se chovat kapři) a trendu jednoduché kuchyně.

Téměř zábavně vyznívá pomyslné srovnání vánoční večeře před sto lety s tou dnešní: „Nutriční hodnota večeře z doby kolem roku 1920 činila 2393 kilokalorií, přičemž tehdejší lidé potřebovali rozhodně více než 2500 kilokalorií… hodnota takové „chudší večeře“ dnes činí 3644 kilokalorií v případě, že si naložíte malou porci, a náš příjem by měl být maximálně 2500!“ Tolik odborný názor.

A co s tím?

Dobrých rad, jak o Vánocích, co jíst a co nejíst najdeme všude dost. K těm nejjednodušším patří naložit si poloviční porci a dostatečně se hýbat. Není třeba jíst tolik smaženého a sladkého, vyzkoušet bychom mohli klidně třeba toho kubu nebo některý z „moderních“ vánočních receptů, např. kapr na páře s kuskusem a dušenou zeleninou. Jak upéct zdravější cukroví jsme se dozvěděli třeba právě v listopadových praktikách Akademie léčivé výživy.

Vánoce i přes všechnu snahu o zdravý životní styl zůstávají především svátky lásky, pokoje, radosti a sounáležitosti mezi lidmi. Proto bychom měli dobrou atmosféru domova upřednostnit před prosazováním vlastních názorů a bez výčitek se dopustit klidně i několika jídelních hříchů za sebou, pokud nám to náš zdravotní stav dovolí. Spokojenost v rodině a dobré vztahy jsou základem přirozeně zdravého života a dávají nám dostatek prostoru i k nápravě a pozvolné změně přístupu lidí kolem.

Nechte se inspirovat zajímavými články a předplaťte si Nového Fénixe, který vám bude praktickým průvodcem i rádcem na cestě spokojeným životem. Nyní navíc za VÝHODNOU CENU 399 Kč z 501 Kč.
Předplatné si objednejte prostřednictvím jednoduchého webového formuláře ZDE.


Text: Eva Leňová, tlumočnice, lektorka Akademie léčivé výživy
Foto: www.pixabay.com



Témata: symboly tradice svátky vánoce vánoční půst vánoční hodování štědrý den štědrovečerní pokrmy symbolika vánoční stromeček zdravé vánoce vánoce dnes

Diskuse ke článku


Další články

Dnešní horoskop

Aktuální číslo

Nejbližší akce

06.12.2018 - 23.12.2018

Praha

06.12.2018 - 20.01.2019

Praha

01.01.2019 - 28.02.2019

Česká republika

10.01.2019 - 18.01.2019

Ostrava

20.01.2019 - 28.01.2019

Praha

16.02.2019 - 17.02.2019

Praha

Další akce
Nový Fénix - top články měsíce, zvýhodněné předplatné , 12 čísel za cenu 11 a získejte dárek zdarma.