TANTRA – Skočit nahý do vesmíru

ROZHOVOR S LEGENDÁRNÍM UČITELEM TANTRY DANIELEM ODIEREM.

Co pro vás znamená tantra?

Pro mě především tu tradici, která vznikla v Kašmíru. ´Tan´ zde představuje úplnost, a definuje se tak jóga, která nás pobízí, abychom splynuli s jednotou. ´Tra´ zde značí nástroj. Tantra je tedy nástrojem jógy celistvosti.

Co tantru odlišuje od jiných duchovních praktik a co je pro ni specifické?

Myslím, že specifikem je záměr experimentálního života, vůle k lásce a pojetí skutečnosti jako nespolehlivé. To je velice důležité, poněvadž se tak vyhýbáme všem puritánským aspektům, které obvykle s sebou náboženství přináší.

Způsobila ve vás tantra nějakou změnu?

Jednou jsem poprosil svou učitelku Lalitu, zda by mne nenaučila něco o čakrách. Podívala se na mne a řekla, že čakry nemám… Trochu mi tím vyrazila dech, a tak jsem se jí zeptal, co tedy vlastně mám? Odpověděla mi, že mám jen uzly pnutí. Začal jsem si představovat své čakry na všech úrovních stažené a smrsklé…
Zaujímal jsem spíše intelektuální postoj, chtěl jsem tantrické tradici porozumět svým mozkem daleko více než prostřednictvím těla a emocí.

Můžete vysvětlit smysl tantrických sexuálních praktik?

My se na sexualitu díváme pohledem, který fascinuje:
podle nás totiž nelze s druhým člověkem zakusit plný sexuální zážitek, pokud nemáme tutéž zkušenost s jednotou. V rámci jógy tedy existuje sexuální aspekt, který nás pojí s celým veškerenstvem. Máme za to, že předtím, než k tomu dojde, není možné prožít kvalitní sex s lidskou bytostí. Svým způsobem se tedy předpokládá, že se budeme
milovat s vesmírem, ještě než se budeme moci milovat s člověkem.

NENECHTE SI UJÍT CELÝ ROZHOVOR V LETNÍM DVOJČÍSLE NOVÉHO FÉNIXU 7-8/2020. NYNÍ V PRODEJI!

V kořenech tantrické tradice nacházíme pojetí, že naprosto všechny emoce končí stejným způsobem – rozplynou se do prostoru. Je tedy jasné, že svou emocí musíte sám být a ne si od ní udržovat odstup. Jste-li totiž pozorovatelem nebo svědkem, jde o dualitu. Jsme tedy ryzí nedualisté a říkáme, že se nedíváte na nic mimo sebe, jako je třeba emoce, nýbrž se do emoce ponoříte a sami se jí zevnitř stanete. Jako když teče řeka a vy máte dvě možnosti: buď  budete řeku zvenku pozorovat a snažit se přesvědčit sama sebe, že tou řekou nejste, nebo – což je tantrický pohled – se svléknete, do řeky se vrhnete, smísíte své buňky s vodou a dovedete tak svůj pocit až do konce. A když se emoce blíží svému konci, ať už byla dobrá či špatná, rozpustí se v prostoru, což znamená, že v okamžiku jejího rozplynutí zažijete veliké požehnání a veliký úžas ve svém srdci.

Text: Hana Poltikovičová, publicistka, foto: Viliam Poltikovič