SVATÝ HOSTÝN - PAMÁTNÁ PERLA MORAVY

Posvátný vrch Hostýna je nejznámější m starodávným poutním místem na Moravě. Hora s chrámem je dominantou viditelnou ze širokého okolí. Moravané mají Svatý Hostýn a Češi Říp.

SVATÝ HOSTÝN - PAMÁTNÁ PERLA MORAVY

Svatý Hostýn byl vždy pevnou tvrzí víry v dobách starých i nedávných a bude jí i v příštích časech. Matka Boží, která na Hostýně divy tvoří – Vítězná Ochránkyně Moravy, zůstane i nadále Matkou lidu svému.

Mezi stovkami poutních míst v naší zemi má svatý Hostýn první místo pro svou událost o zázračném vyhnání Tatarů Matkou Boží s Ježíškem s blesky.
Dne 9.8.1982 udělil papež Jan Pavel II. hostýnskému chrámu zvláštní čestný papežský titul Menší bazilika, latinsky Basilica minor .
Další významnou událostí je, že sv. Hostýn byl 31. ledna 2018 vládou uznán jako součást nejvýznamnějšího kulturního bohatství národa a zařazen do souboru Kulturních národních památek (jako nejvyšší národní certifikát zaručující státní památkovou péči, pak už je jen památka UNESCO).
Zajímavostí je, že v téže době, amatérský fotograf Tomáš Bubík z Jankovic, plánovaně vyfotil zajímavý úkaz Superúplňku (kdy se Měsíc nejvice přibližuje Zemi) se siluetou basiliky ve středu. Tento nádherný nebeský úkaz, kdy zářný Měsíc v úplňku objímá hostýnskou Baziliku, vystihuje majestát sv. Hostýna a tak poukazuje na Pannu Marii, Matku Boží jako Vítěznou Ochránkyní Moravy a nebeskou Královnu všech, kdo se k Ní utíkají. Památná hora Hostýna uchovává tajemství milosti Panny Marie – Matky Boží a Paní Marie Vítězné.

Každoročně proudí na Sv. Hostýn davy poutníků, turistů, cyklistů a v zimním období i spousta lyžařů a sáňkařů. Hostýnské vrchy jsou plné turistických cest a cyklistických či lyžařských tras, navazující na lyžařský areál Tesák a Troják.
Svatý Hostýn si uchovává nadále meditativní charakter a působí jako oáza klidu v dnešním uspěchaném světě.

1. Vítězná ochrana Moravy

Horu tvoří 2 vrcholy - nejvyšší místo (735 m n.m.) zaujímá severní vrchol s nejstarší rozhlednou na Moravě s kaplí Svatého kříže (1897). Rozhledna je vysoká 15 m s 59 železnými schody. Vedle rozhledny stojí větrná elektrárna.
Na druhém západním temeni stojí dominantní objekty celého Hostýna. Poutní chrám - bazilika Nanebevzaté Panny Marie obklopena ambity s kaplemi s duchovní správou, udělenou páterům jezuitům, za spolupráce Matice svatohostýnské. V nadmořské výšce 718 m je nejvýše položenou sakrální stavbou na Moravě, kde lidé opakovaně přicházejí k Té, která je zde právem uctívána jako "Vítězná ochrana Moravy". Patronka Panna Maria s Ježíškem a blesky pomohla a stále pomáhá.

Za Bazilikou se nachází - klášter (řeholní dům páterů jezuitů), vlevo od baziliky kaple sv. Jana Sarkandra a Lasalettská kaple Panny Marie plačící, dále po levé straně kolem lesa vede vzácná mozaiková Jurkovičova křížová cesta. Vpravo se nachází kaple sv. Josefa, dále areál poutních domů a Jurkovičův sál s muzeem.

Monumentální schodiště (1910)
Schodiště je dlouhé 242 m a tvoří ho 250 stupňů (221 pískovcových a 29 žulových) a cesty jej rozdělují na tři části. Umocňuje architektonický a výtvarný dojem při pohledu na poutní chrám. Citlivě harmonizuje nejen s ním, ale i s okolní přírodou. Patří spolu s Jurkovičovou křížovou cestou k nejrozsáhlejším stavbám, které dotvořily poutní areál Hostýna. Stavitelem se stal Otto Zeman z Bystřice pod Hostýnem. Výstavba mohutného schodiště byla na svou dobu velkým dílem a jedním z nejdůležitějších opatření před slavnostmi korunovace Panny Marie.

Poutní areál Hostýna se rozděluje do několika zón:
1. Svatý Hostýn tvoří dominantu nižší hory. Srdce Hostýnského areálu tvoří Bazilika Nanebevzaté Panny Marie spojena schodištěm s Vodní kaplí se zázračným Pramenem Panny Marie. Zázračný Pramen spojuje obě části nižší hory, neboť stéká puklinou ve skále pod oltářem v bazilice až pod kopec k Vodní kapli, kde pramení na povrch.
2. Hostýn tvoří hostýnský areál se zbývajícími částmi (vyšší hora a ostatní obytné a komerční části a památky).
3. Přírodní zóna obklopuje obě předchozí části

2. Hostýnský zázrak

Událost o zázračné porážce Tatarů pod Hostýnem byla mnohokrát zpodobněna slovem i obrazem. Hostýnský zázrak zaznamenal poprvé Bohuslav Balbín v Dodatcích k dílu Diva Montis Sancti z roku 1665.
Půl milionu divokých Tatarů (asijský národ Mongolů, pod vedením Džinghischána) táhlo na západ do Evropy a 9. dubna 1241 se valili na Moravu. Bojovníci se vyznačovali mimořádnou krutostí a bojovností. Zaplavili a zpustošili celou zemi a oblehli horu Hostýn. Tisíce Moravanů prchali v hrůze do hostýnských lesů a hledali úkryt a ochranu na temeni hory. Zde po dobu nejméně tří měsíců, bezbranní a vyděšení v modlitbách, zoufale prosili Pannu Marii o pomoc a vodu. Dodnes se traduje, že na zásah Matky Boží vytryskl pod vrcholem hory pramen vody, který zachránil Moravany před smrtí žízní i hladem, neboť svatá zázračná voda tišila žízeň i hlad. Poté se strhla obrovská bouře, která blesky a ohněm zničila tatarské ležení pod Hostýnem a Tataři v panice ujížděli pryč. Vděční lidé po celá staletí až dodnes putují na Svatý Hostýn za Pannou Marií Svatohostýnskou, k zázračnému Prameni a do Baziliky. Madona s Ježíškem, který má v ruce svazek blesků, je dodnes symbolem Svatého Hostýna. Poutníci se mohou osvěžit i onou hostýnskou vodou, která pramení u Vodní kaple.
Objevení Královédvorského rukopisu roku 1817, v básni Jaroslav se popisuje vítězství Jaroslava ze Štemberka nad Tatary v Olomouci (kam odtáhli pokoření Tataři po Hostýně). Se svým nepočetným vojskem Jaroslav vyčkal na příhodnou chvíli a zabil jejich vojevůdce Petu. Tataři bez vůdce v panice utekli do Uher. Na základě těchto událostí se upevnila i mariánská úcta na sv. Hostýně.

3. Hostýnské hradiště – staré keltské oppidum

Hora Hostýn představovala strategicky důležité místo a stala se svědkem i dějištěm pohnutých událostí našich dějin, o čemž svědčí četně vykopávky i lidové tradice. Dějiny místa sahají do šerého dávnověku. První osadníci žili na Hostýně od pravěku (ojedinělé nálezy ze starší a mladší doby kamenné). Doklady pro nejstarší osídlení spadají do nejmladší fáze doby bronzové – vznik ostrožného hradiště z období kultury lidu popelnicových polí. První trvalejší osídlení připadá na pozdně bronzovou fázi kultury lužických popelnicových polí. Již tehdy vznikl na Hostýně val zvýšený v druhé etapě osídlení – v období laténu.Nositeli této kultury byli Keltové, kteří zde tvořili tzv. oppidum (opevněné sídliště)
První opevnění pravděpodobně vzniklo kolem roku 1200 před n.l., intenzivně a prokazatelně osídleno v době železné. První písemná zmínka o kopci Hostýnu (tehdy se ještě psal Holštejn) pochází z poloviny 16. století. Teprve v roce 1669 ve svém díle Sacri pulveres (Svaté popele) zaznamenal jezuita Jiří Gruger.
Staré keltské oppidum, se nachází na temeni hory pod vrstvami současné historie, střežící tzv. Jantarovou obchodní stezku, která vedla Moravskou bránou kolem Hostýna, o čemž svědčí nález velkého pokladu ozdob a mincí evropských, byzantských a arabských z doby okolo r. 1010 na kopci Strážné u Kelče. Hostýn je po Starém Hradisku u Protivanova 2. keltským oppidem na Moravě. Založili je západní Keltové (Galové) - první bezpečně známé etnikum na našem území. Kolem roku 200 před n.l. přišli na Hostýn a jsou poslední civilizací, která hostýnské opevnění tzv. hradisko přebudovala. Některé z nalezených předmětů k vidění v malém Svatohostýnském muzeu. Z doby osídlení se také dochovala malá keltská vodní nádrž tzv. malý rybník. Hradiště v období 4. až 7. století našeho letopočtu nebylo trvale osídleno, mělo pouze účel vojenský, obranný a strážní. V té době se předpokládá příchod Slovanů dot těchto míst. Dokazují to nálezy mincí, keramiky atd. V době mladohradištní (13. století), což odpovídá době legendárního vpádu Tatarů.
Celý vrchol hory je ohrazen ledvinovým valem o rozloze 20 ha, v délce 1835 m (dodnes v některých místech má výšku 9 m a šířku 23 m), přerušený třemi branami (Rusavská, Slavkovská a Železná) a několika menšími průlomy.

4. Slované a soluňští bratři Cyril a Metoděj

Úctu k Matce Boží, šířili na Moravě sv. Cyril a Metoděj (přišli na Velkou Moravu v 9. stol.). Po Keltech a kočovných germánech od 6. stol. přicházeli postupně východní Slované, kteří po roce 800 vytvořili Velkou Moravu. Jejich pokřesťanštění bylo dílem soluňských bratří. Hlásali pohanským praotcům křesťanskou víru a přiblížili lásku k Panně Marii, jejíž obraz pověsili na lípu (slovanský strom). Jejich pískovcové sochy jsou umístěny v průčelí chrámu a ukotveny na piedestalu žulového schodiště. Další upomínky jejich postav jsou umístěny v bazilice v sošném i obrazném ztvárnění.

5. Vznik kostela na Hostýně

Samotný vznik doprovází několik pověstí a legend. Podle některých byly již za pohanských dob na Hostýně konány bohoslužby a v roce 863, kdy sv. Cytil a Metoděj přinesli na Velkou Moravu křesťanskou víru, stal se hostýnský vrch posvátný a dle lidové tradice tam byla postavena mariánská kaple. V době, kdy po českých zemích hlásali křesťanskou víru, se údajně dostali i na Hostýn. Měli sklátit z oltáře tam stojícího bůžka Hostýna a Radegasta a nahradit jej obrazem Panny Marie. Jejich cesty však podchyceny nejsou. Podle některých badatelů se mělo jednat o kostelík před kterým se obránci Hostýna modlili dne 12. května 1241.
Nejstarší zmínka o kostele či kapli na Hostýně byla zaznamenána v „Dějinách Tovaryšstva Ježíšéva české provincie“, sepsané roku 1747 J. Smidlem a váže se až k roku 1567, kdy je Hostýn uveden jako známé poutní místo. Roku 1641 ho již stejný autor uvádí jako kostel starý (antiquissimum templum). Další zmínka se nachází v listině roku 1625 (uložené v archivu olomoucké konzistoře), kde se uvádí, že na Sv. Hostýn chodívají dvakrát ročně četná procesí.

6. Prastarý kostelík (antiquissimu templum) z 13. stol.

Na počest Ochranitelky Panny Marie postavili ve 13. stol. zachránění lidé nejprve z vděčnosti na hostýnském vrchu jednoduchou dřevěnou kapli (během roku z vlastních prostředků, dřeva a kamení). Kaple byla bez ozdob, pouze zděný obětní stůl (na východní straně) a na něm vyřezávaná dřevěná soška Panny Marie Ochranitelky. Byla to první soška z lipového dřeva asi loket vysoká a představovala Pannu Marii s korunkou na hlavě, jak oběma rukama rozprostírá svůj plášť, pod nímž ukrývala množství klečících a prosících lidí. Podobně zachyceno i ve starých hostýnských písních a dalších obrázcích, aby památka zůstala navždy připomínána a stále živá. (O. Kozlová Obrazy z dějin Hostýna).
Také se píše: „Lidé zachráněni při tatarském vpádu postavili z vděčnosti na hostýnském vrchu sochu Panny Marie Ochranitelky“ (Jiří Crugeri Sacri pulveres z roku 1669).
Významnou informací o stáří poutního místa na Hostýně je zápis v matrice holešovského děkanství z roku 1672 a v protokolu o stavu bystřické farnosti z roku 1691 se píše: "bystřickému kostelu náleží více než 400 let stará kaple na hoře Hostýn ke cti Panny Marie (píše se, že do roku od zázraku postavena kaple). Všechny nejstarší listiny ze 17. stol. vzpomínající Hostýn shodně, mluví o prastarém kostele (antiquissimu templum).
Pod jedním vyobrazením hostýnské legendy nápis: Panna Maryga Hostýnská gak se od roku 1242 až po rok 1620 uctívala.

7. Základy prastaré svatyně (rotundy) – nové objevy

Není bez zajímavosti, že při odkrývání a výměně staré podlahy v bazilice (říjen 2010 až březen 2011), nalezeny pod presbytářem dosud neznámé základy prastaré svatyně, které měly tvar kruhové rotundy. Stáří se odhaduje na 9. a počátek 10. století.
Podle některých interpretací těch, kteří se účastnili odkrývání podlahy se mohlo jednat o část (v některé literatuře uváděné) románské rotundy.
Předchozí kaple byla menší než současná stavba a presbytář kostela zůstal na stejném místě (Ing. Josef Matela z Brusné, sledoval odkrývání podlahy).

Základy staveb:
1. vrstva nejstarší základy (9. - 10. stol.)
2. vrstva (rok 1845) dlažbu tvoří pískovec s břidlicí.
3. vrstva (rok 1895) dlažba tvořená mramorem.
4. vrstva (rok 1910) položen rakovnický šamot (hutnická dlažba).
5. vrstva (rok 2011) položena dlažba keramická, kopie dlažby původní se stejným motivem, ručně vyráběná a vybraná pro dlouhou životnost.
Část objevených základů je možné prohlédnout pod sklem za oltářem pod milostnou sochou.
Jinak vypracovaná zpráva příslušné odborné instituce nám toho moc neříká.
Současně s výměnou podlahy provedeno odvětrání a instalace podlahového vytápění.

8. Poutní místo - vývoj

O poutním místě se z dob před rokem 1620 dochovalo málo zpráv.
Ví se o kapli, kterou před rokem 1550 rozšiřoval Burian Žabka z Limberka. Do této kaple chodívali horníci, kteří z hostýnského kopce dolovali železo, stříbro a zmiňuje se i zlato.
Roku 1555 Burian Žabka z Limberka prodal panství pánům z Víckova, za jejich vlády poprvé Hostýn zmiňován jako poutní místo.
Zmínky o prvních poutích na Svatý Hostýn se datují od 16. století. Nejstarší zápis o poutích na sv. Hostýn je až z roku 1625 a píše se v něm, že je zde stará svatyně, kam dvakrát ročně chodívá četná procesí. Od nepaměti se slavila každý rok dvojí pouť (první neděli po svátku Nanebevzetí (patrocinium) a čtvrtou neděli po Velikonocích (posvěcení).
Na sklonku 16. stol. se bystřický luterán pán Václav Bítovský z Bítova (odpůrce mariánských zbožností) rozhodl odstranit a spálit po staletí uctívanou hostýnskou sošku Panny Marie a zpustošil i hostýnský kostelík. I jeho osud se krátce poté naplnil. Podstata kostelíka musela být zachována, neboť v roce 1633 zmiňován na Hostýně starý chrám.
Roku 1628 přešlo bystřické panství na katolického pána Václava z Lobkovic. Dojat nad zpustošeností památného místa nechal opravit poničený kostelík. Pro tuto kapli dala v první polovině 17. století Polyxena z Lobkovic zhotovit na lípové desce obraz Panny Marie Vítězné Bleskuvládné (2.obr.), jako obraz Matky Boží, držící v ruce synáčka, jenž metaje blesky proráží voje tatarské. Na tomto místě byl obraz uctíván v letech 1628 až 1655. Za jejich vlády byly poutě na sv. Hostýn obnoveny.
Roku 1650 prodali Lobkovicové panství Janu z Rottalu (tajnému radovi a rytíři zlatého rouna). Janova manželka, Marie ze Šternberka, dala pro kostel na sv. Hostýně zhotovit stříbrný obraz Panny Marie, Matky Boží, Vítězné ochrany Moravy (3.obr.), který znázorňuje útěk Tatarů od Hostýna. Tento obraz byl později přenesen do kostela sv. Jiljí v Bystřici pod Hostýnem. O tři roky později nechal zbožný Jan Rottal rozšířit dosavadní kapli a opatřil ji věží. Z původních 6x4 m na 8x6 m. Protože ani tato rozšířená kaple poutníkům nestačila, nechal přistavět po stranách ještě dvě otevřené kaple. Jan z Rottalu nechal postavit i Vodní kapli.
Mladší vyobrazení představuje Pannu Marii jak se vznáší nad Hostýnem (4.obr.) a pod ní prachající Tataři na koních a hořící stany (rok 1781).

9. Historický Pramen Svaté vody (17. stol.)

Důležitým symbolem tohoto místa je kromě Milostného obrazu také Pramen uzdravující vody. Vodní kaple byla postavena na počátku monumentálního schodiště vedoucího až k bazilice a tak symbolicky spojuje dva stěžejní body hostýnského areálu. Podle staleté tradice vytryskl Pramen zázračné uzdravující vody z bílé skály na západním svahu přímo pod chrámem. Stalo se tak při tatarském obležení v roce 1241, po vroucné modlitbě obležených moravanů a následné divé bouři, která rozehnala tatarské vojsko na koních.
Kapličku s oltářem nechal postavit hrabě Jan Rottal kolem upraveného vodního pramene až roku 1658 (rottalovský znak nad oltářem - zlatý kříž v červeném poli). Nechal pod ní také zhotovit mramorovou nádržku na vodu. Josef Hrdina v Dějůvkách (1834) píše: "Při oné svaté vodě novou žonderku Rottal vystavěl, v níž také oltář byl pořízen i s právem, aby se na něm mše svatá sloužili směla." Rottal nechal také prokopat první průlom valů (Rusavská brána), aby poutníci měli snadnější přístup na horu. V roce 1700 byla kaple upravena bystřickým farářem Tomášem Požárníkem. V roce 1748 byla rozšířena a dále přestavena, pod kaplí vybudováno sklepení s několika výtoky vody. V roce 1843 se prováděly vnitřní úpravy kaple a byla pozlacena původní menší barokní socha Panny Marie a přenesena do Vodní kaple. Koncem 19. století novobarokně upraveno vstupní průčelí. V roce 1904 úprava pramene (vývody k pití zvlášť na pěti místech, zvlášť na umývání rukou a zvlášť do žlabů na umývání nohou). Roku 1948 vypukl požár ze špatně postavené svíčky a byla poškozena nástěnná malba. Dříve interiér zdobily malby vodních zřídel. Při poslední rekonstrukci v roce 2008 byla v kapli umístěna nová socha Panny Marie Svatohostýnské a strop zdobí zrestaurované novodobé květinové motivy v zrcadlech (sochař a restaurátor Jan Kozel). Vzorek vody bývá pravidelně posílán k bakteriologickému a chemickému rozboru.

Víra v zázračnou moc hostýnské vody má ve zbožném moravském lidu hluboké kořeny podnes.
Na tomto místě poutníci i dnes prožívají dotek Boží milosti a pomoci skrze Matku Boží Ochránkyni, nacházejíce zde pokoj a sílu v životních těžkostech.

10. Rottalovský velkolepý chrám Panny Marie Vítězné a jejího Nanebevzetí (pol. 18.st.)

V 1. polovině 18. století nechal potomek Jana Rotalla - hrabě František Antonín Rottal, nahradit starou kapli monumentální barokní stavbou s názvem chrám Panny Marie Vítězné a jejího Nanebevzetí. Stavba probíhala v letech 1721 (posvěcen základní kámen) až 1748 (28.7. vysvěcení) a protáhla se na celých 27 let (pro nedostatek financí kvůli válkám o rakouské a španělské dědictví a kvůli povětrnostním vlivům).
Vytvořil ji Tomáš Šturm z Holešova, nadaný a proslulý stavitel své doby, podle plánů kroměřížského architekta olomouckých biskupů, italského původu Ignáce Cyraniho z Bolleshousu, který se podílel na stavbě či úpravách dalších sedmi barokních sakrálních památek na Moravě (mj. kroměřížské kostely sv. Jana Křtitele, Nanebevzetí Panny Marie či kaple Panny Marie Bolestné u kostela sv. Mořice).
Jde o centrálně orientovanou stavbu oválného půdorysu v pozdně barokním slohu s mohutnými základy zapuštěnými ve skále, s pevnou valenou klenbou, která v pozdějších dobách, kdy byla skoro 50 let odkryta, odolávala tvrdým horským podmínkám a zachovala se ve velmi dobrém stavu. Střecha byla jiná než dnes (viz. obraz hulínského malíře J. A. Nevídala), západní průčelí lemováno na koso postavenými věžemi cibulovitého tvaru, báňovitá střecha, jejíž severní a jižní strana se sbíhala do hřebenu dvěma špicemi, na východní části nižší. Nad presbytářem byla věžička se zvonkem ke zvonění k pozdvihování, na věžích v průčelí čtyři zvony (tři daroval sám hrabě Rottal a čtvrtý kroměřížský občan Ant. Tomášek).
Za doby Rottalů hlavní oltář byl dvojitý - jeho přední část zasvěcena Panně Marii Vítězné, zadní část Panně Marii Nanebevzaté. Vnitřek kostela bíle omítnut, bez nástěnných maleb, se šesti oltáři. Rotalovskou kapli nechal hrabě přestavět a rozšířit, na jižní straně vybudovat příbytky pro tři kněze, varhaníka a kostelníka, hostinec pro poutníky. Kolem kostela vybudoval Rottal prostorné chodby na sloupech tzv. ambity a kol nových staveb zbudována vysoká zeď pro bezpečnost poutního areálu (popis chrámu P. Vídenského).
První mše svatá na sv. Hostýně byla sloužená 24.2.1748. Slavnostní mše spojená se svěcením chrámu se však uskutečnila až 28.7.1748 za účasti třicetitisíc poutníků a věřících.
Ještě v 18. století však postihly chrám dvě pohromy.
Požár v chrámu
Brzy po smrti posledního mužského potomka z rodu Rottalů, uhodil v 24.9.1769 do střechy chrámu blesk, který způsobil požár, při němž došlo k roztavení tří ze čtyř zvonů. Čtvrtý se bez poškození zřítil ze schodů dolů. Dovnitř se požár naštěstí nedostal. Do dvou let mohl být chrám znovu opraven.
Odsvěcení chrámu (1787)
Roku 1779 dostavěn kostel na Rusavě a se vznikem samostatné farnosti Hostýn ztratil farníky a stal se pouze kostelem poutním. Na základě josefinských reforem 1.8.1784 (císařský výnos Josefa II. o zákazu všech poutí a zrušení poutních míst) byl 4.1.1787 hostýnský chrám zrušen, odsvěcen a strženy věže, krov a střecha, čímž byl určen k likvidaci (majitelem chrámu byl tehdy hrabě Monte l Abbate della Rovere, zeť zakladatele, Františka Antonína Rottala). Nařízení rozboření chrámu, se naštěstí neuskutečnilo. Kostel uzavřen, vydrancován a poničen postupně chátral (milostný obraz hostýnský převezen a uskladněn v bystřickém zámku). Přesto se poutníci, dál vydávali k zarůstající ruině, věrní poutní tradici a neochvějné víře (podobu zničeného chrámu zachycuje jedna z maleb v jeho dnešním interiéru). Vše ponecháno osudu a času...

11. Znovuobnovení hostýnského chrámu (19. stol)

V Básni Josefa Lindy Jaroslav v Rukopisu královédvorském (1819) dostalo se pověsti největšího rozšíření, Hostýn se stal posvátnou horou českého národa. V souvislosti s ním ožily opět poutě na sv. Hostýn. V dalších letech sbírali věřící peníze na opětovnou opravu chrámu.
Obětavý bystřický farář a obnovitel hostýnského chrámu (+ 1869) Bernard Reger, přes všechny nesnáze, nevzdával své rozhodnutí obnovit hostýnský chrám a svými dopisy upozorňoval tehdejšího majitele panství barona Oliviera Loudona i samotného císaře Ferdinanada, na neutěšený stav chrámu na Hostýně. Založil sbírku na opravu chrámu (1828). Přispěla i císařská rodina, matka císařovna Karolína Augusta, baron Loudon a další významné osobnostil.
Po napoleonských válkách nastala nová situace. Úřady vyhověly peticím k obnově chrámu z různých farností, ani procesí nikdo nezakazoval. Od roku 1840 byly poutě povoleny i úředně.
Nakonec došlo ke svolení znovuobnovení hostýnského chrámu, ale trvalo dlouho, než se podařilo pozůstatky chrámu restaurovat. Zpustošený hostýnský chrám (nástropní malba v sakristii).
Na Hostýn přišli jezuité v květnu 1887 (3 členové řádu Tovaryšstva Ježíšova včele s P. Janem Cibulkou - prvním hostýnským duchovním správcem v letech 1887 – 1898) a vznikla Matice svatohostýnská, která od barona Loudona zakoupila celý vrchol kopce i s okolním lesem, pastvinami a ubytovnou. Řád Tovaryšstva Ježíšova přivedl před první světovou válkou Svatý Hostýn k nebývalému rozkvětu (postavil hostinec, nové kaple, Křížovou cestu a takřka 230 metrů dlouhé schodiště).
V jubilejní den 600. výročí od porážky Tatarů u Hostýna v 10. května 1841 (čtvrtou neděli po velikonocích) zahájena oprava chrámu .
Všechny opravy chrámu (včetně kaple sv. Jiljí a severní ambity) měly být dokončeny podle plánu P. Jana Cibulky do roku 1891 k 650. výročí porážky Tatarů. V pol. 19. stol. opraven do nynější podoby a znovu vysvěcen 15. srpna 1891. Slavnostního vysvěcení se zúčastnilo okolo sto tisíc věřících.

12. Bazilika Nanebevzaté Panny Marie (1841 - 1891)

V současnosti zdaleka viditelnou dominantou vrchu Hostýna je bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Mezi stovkami poutních míst v Evropě i jinde ve světě, stěží najdeme Milostný obraz podobný hostýnskému - Matku Boží s blesky.

Dnešní chrám postaven v letech 1841 – 1891. Má podobu oválu (původní rottalovský chrám) se dvěma věžemi ukončen stříškami v podobě čtyřbokého jehlanu. Střecha má tvar helmice s bronzovou krytinou. Po zničení se z rottalovské výzdoby chrámu se nic nezachovalo. Po svém obnovení se zde prolínají 2 umělecké slohy - pozdní baroko a klasicismus.

Nad vstupním portálem chrámu je významné dílo pražského malíře a mozaikáře Viktora Foerstera, mladšího bratra slavného hudebního skladatele J. B. Foerstera z r. 1912. Velký mozaikový obraz Panny Marie Svatohostýnské zdaleka září z průčelí baziliky a je složený z 260.000 barevných skleněných kostiček dovezených z Itálie, které tvoří plochu 26 m2. V barevné mozaice znázorňuje hostýnskou Pannu Marii s Ježíškem vznášející se na fialových mracích, jak stojí na zlatém půlměsíci nad modrými horami a vršky zelených jehličnatých stromů. Madona a Ježíškem vystupuje ze zlaté záře paprsků do temných mraků. Pod obrazem mezi barokními volutami je v obdélníkovém rámu mozaikový nápis: VÍTĚZNÁ OCHRANO MORAVY BUĎ ZDRÁVA. Nad obrazem zlatý nápis: ZŮSTAŇ MATKOU LIDU SVÉMU. V té době to byla první a největší moravská mozaika.

Masivní hlavní vrata jsou pokryta bronzovou výzdobou od sochaře Josefa Axmana z Brna, žáka J. V. Myslbekova. Zdobí je šest bronzových čtvercových polí s monogramy IHS a MARIA se čtyřmi reliéfy českých světců (sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Ludmily a sv. Hedviky).

Panna Marie - Matka Boží – Paní Marie Vítězná a Bleskuvládná
Při vstupu do prostorného chrámového interiéru návštěvníka zaujme přímý pohled na skvostný a sluncem zářící Milostný obraz Madony s dítětem se zlatým měsícem (smavým) pod nohama, s korunou a dvanácti hvězdami kolem hlavy a obrovskými blesky z Ježíškovi levé ručky. Postava v životní velikosti obklopená bílým mračnem a vznášející se nad bronzovým svatostánkem připomíná „Ženu Sluncem oděnou“ (Zjevení 12,1 - Poražený nepřítel).

Milostný svatohostýnský obraz Matky Boží s Blesky stojí nad hlavním oltářem pod sloupovým baldachýnem, který tvoří šestice korintských sloupů se dvěmi vznášejícími se anděly v oblacích (zakončený mariánským monogramem). Blesky jsou určené Tatarům zobrazeným dole za svatostánkem, kde je zachycen reliéf zázračné porážky Tatarů, kteří prchají před blesky. Milostný výjev oslavuje pokoření pohanských Tatarů a vítězství Matky Boží. Vytvořil ji brněnský řezbář Benedikt Edele a předlohou byl původní malý rottalovský obraz Panny Marie Vítězné. Malbu a pozlacení provedl brněnský malíř |Josef Haman.

Na vítězném oblouku, který odděluje prebytář od chrámové lodi je ve zlatém nápisu hostýnská prosba: ZDRÁVAS VÍTĚZNÁ OCHRANO MORAVY. ZŮSTAŇ MATKOU SVÉMU LIDU.

Presbytář byl nejvíce poškozenou částí a jím byla oprava zahájena. Obnoveny sakristie s orátořemi na obou stranách. Dodatečné prolomení kulatého okna nad hlavním presbytářem. Motiv nad oknem připomíná východ slunce (maloval na skle B. Škarda z Brna).
O hlavní oltář (1935) a výzdobu se postaral Řehoř Wolný (rajhradský benediktin) inspirován barokním oltářem brněnské katedrály. Novobarokní bronzový svatostánek završený vzácnou drobnou plastikou Krista na kříži, zhotovenou podle Josefa Václava Myslbeka akademickým sochařem Janem Třískou. Na bocích stojí dvojice bronzových andělů od Vincence Vosmíka (tvůrce výzdoby hlavního nádraží v Praze).
Vedle oltáře na podstavcích jsou umístěny sochy slovanských věrozvěstců. Vpravo sv. Cyril jako biskup drží obraz Panny Marie Tuřanské a vlevo sv. Metoděj první moravský arcibiskup, s mušlí (atribut křtu).

Nad vchody do obou protějších sakristií jsou dva andělé na zlatém podkladu - jeden pozdravuje Pannu Marii a druhý ji prosí (zlatým písmem kolem napsáno). Na evangelijní straně nejstarší známé vyobrazení Panny Marie Ochranitelky „jak se od roku 1242 uctívalo, než ho Václav Bítovský zničil roku 1620“. Jako matka rozprostírá svůj plášť a chrání pod ním zástup prosících krojovaných Moravanů. Na protější epištolní straně vidíme rottalovský obraz Panny Marie Vítězné v novější podobě, na ruce s Ježíškem metajícím blesky. Pod ní chrám vystavěný Františkem Antonínem Rottalem se stavením duchovních správců a byt kostelníka a varhaníka, vlevo stará kaple, dole hospoda a Vodní kaple. Obraz je namalován podle staré mědirytiny od malíře Jana Nevídala (rok 1748). Pod obrazem Panny Marie Ochranitelky a stejně tak i na protější straně je pamětní mramorová deska, připomínající korunovační slavnost z roku 1912.
Pod římsami presbytáře je šest obrazů českých patronů (sv. Hedviky,, sv. Cyrila, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, sv. Metoděje a sv. Jana Sarkandra). Na stěně po obou stranách milostné sochy je zlatými písmeny na červeném podkladě napsána celá loretánská litanie.

Ovál chrámové lodi
Při rekonstrukci v letech 1887 - 1891 chrám vyzdoben nástěnnými malbami od malíře a restaurátora Jana Zapletala ml. z Prahy, rodákem z Kroměříže, jemuž vypomáhal jezuitský řádový bratr František Obdržálek.
Pohnutá historie Hostýna zhotovena podle představ prvního hostýnského jezuity P. Jana Cibulky. Nejprve bylo vytvořeno na modré kupoli nad římsou 360 zlatých hvězd a uprostřed byl erb Loudonů.

Výzdoba chrámu přibližuje události tohoto místa pomocí výjevů ze života světců i historie chrámu. Namalováno kolem 900 postav a obličejů a věrně zachycené významné události, dobové oblečení i lidové kroje. Šest Bočních oltářů ideově a ikonograficky doplňují nástěnné malby ze života světců.
Čtyři oltáře po obvodové zdi chrámu s vybavením z doby obnovy z pol. 19 stol:
Oltář sv. Josefa (vlevo) s oltářním obrazem Sen sv. Josefa (Jan Zapletal 1846).
Oltář sv. Valentina (vpravo) s oltářním obrazem Sv. Valentin uzdravuje nemocné (Leopold Ventruba z Kroměříže 1845).
Oltář sv. Šebastiána (vpravo)s oltářním obrazem Umučení sv. Šebastiána (neznámý autor).
Oltář sv. Anny (naproti) s oltářním obrazem Sv. Anna a sv. Jáchymem s dítětem Marií. (Jan Prachař ze Štenberka).

Nad klenbovým pásem Vítězného oblouku oddělujícím presbytář od chrámové lodi je známý výjev Korunovace Panny Marie.
Na zúženém pásu Vítězného oblouku: 5 nástěnných obrazů se stručnými dějinami poutního místa.
Kazatelna z roku 1845 je opět dílem Benedikta Edeleho (řezbářské práce) a malíře Josefa Hamana z Brna (pozlacení).

U severního bočního vchodu Oltář Božského srdce Páně. Pod sochou reliéfní obraz sv. Františka z Assisi. Vlevo od sochy klečící bystřický farář Bernard Reger vedle něho baron Oliver Laudon, držící obraz zpustošeného Hostýna. V horním poli výjev zjevení Pána Ježíše sv. Markétě Alacogue. U protějšího bočního východu Oltář Panny Marie Lurdské, pod ní reliéf zakladatele jezuitského řádu sv. Ignáce z Loyoly.
U hlavního vchodu visí památný kříž, při jehož restaurování (1888) objeveno pod nánosy barev vzácné cedrové dřevo. Kristus zhotoven z jednoho kusu dřeva. Přivezen z Kroměříže v roce 1845. Na hudebním kůru umístěny varhany z roku 1848, generální přestavba v letech 2002-2003.
Do dřevěného zábradlí parapetu kůru zasazeno pět figurálních reliéfů zpěváků a poutníků všech stavů od dětí až po starce (Ambrož Špetík 1955).


13. Korunovace na svatém Hostýně

Byla velkolepá a patří k nejpozoruhodnějším náboženským událostem 20. století, dlouho uchovávaných v paměti i písemných zprávách účastníků. Slavnosti se konaly od 15. srpna 1912, trvaly 11 dní a proběhly za obrovské účasti věřících z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, z Vídně, ale i ze vzdálené Ameriky. V den slavnosti byla milostná socha blahoslavené Panny Marie a jejího božského dítka ozdobena vzácnými korunkami ze zlata a drahých kamenů, zhotovenými předními českými umělci. Korunovace se zúčastnilo přes 100 000 poutníků i přes nepřízeň počasí.
Korunky osobně posvětil v tom roce papež Pius X.
K sedmdesátému výročí korunovace sochy Panny Marie svatohostýnské získal poutní chrám 9.8.1982 vysoké vyznamenání - papež Jan Pavel II. mu udělil II. papežským listem titul Bazilika Minor - Menší Basilika. Znění papežského dekretu zaznamenáno v Bazilice na mramorové desce na stěně při levé straně hlavního oltáře.
V jubilejním roce 2012 proběhla slavnostní připomínka - sto let od slavné papežské korunovace sochy Matky Boží Svatohostýnské a Ježíška. Korunky připomínají, že je Vítěznou ochránkyní Moravy a nebeskou Královnou mající v Božím království místo nejpřednější, po boku svého Syna. V tom roce proběhla slavnostní instalace sedmi nových zvonů. Zvony svým velebným zvukem budou při připomínat mnoha budoucím generacím sté výročí korunovace Vítězné ochránkyně Moravy.
Zajímavost: Při návštěvě baziliky na Sv. Hostýně jeden důstojník, ze země Tatarů, zděšen nad sochou Panny Marie s Ježíškem s blesky, vyjevil pravdu, že jeho předkové bojovníci, v té době opravdu viděli, jak se při porážce tatarů postava Panny Marie s blesky v mracích vznáší nad tatarským vojskem tak, jak ji viděl vyobrazenou v bazilice na sv. Hostýně.

Významné památky v areálu Hostýna

Jurkovičova křížová cesta
Autorem překrásné moderní mozaikové křížové cesty je známý slovenský architekt Dušan Jurkovič, který při tvorbě zastavení vycházel z valašské tradice. Postavena v letech 1903 – 1933.
Její první zastaveni je umístěné vlevo vedle baziliky podél lesa. Poslední zastavení, kruhová kaplička Božího hrobu, je kousek od lesního hřbitova. Zde mají hroby osobnosti, jejichž život byl propojen se Svatým Hostýnem.
Pro malířskou výzdobu povolal sám Jurkovič předního moravského malíře Jožu Uprku, ten navrhl obrazy všech zastavení. Obrazy zhotoveny novou technikou tzv. sklomalby, nevydržely drsné hostýnské podmínky. Z Uprkových obrazů se zachovalo pouze XIII. zastavení - Ježíš své Matce na klín položen. K další spolupráci přizván moravský malíř Jano Köhler, který pokračoval ve výzdobě kapliček technikou pestrobarevné keramické mozaiky, která vyhovovala výrazu myšlenky a odolávala drsnému horskému podnebí. A tak od roku 1912 zdobí postupně stěny kaplí keramické obrazy pašijových scén. Jako poslední byl vytvořen obraz I. zastaveni. v r. 1933.
Model mozaiky prvního zastavení Pilátův soud je k vidění na sv. Hostýně v bazilice v měřítku 1:1.
Jurkovičův sál a Svatohostýnské muzeum
Jedinečné prostory Jurkovičova sálu se nachází v areálu poutních domů, kde je umístěno od roku 2007 Svatohostýnské muzeum. Zřizovatelem a provozovatelem muzea je Matice svatohostýnská, která do přízemí umístila exponáty z historického vývoje Hostýna od pravěku až po současnost a na galerii expozici přírodnin, fauny a flory Hostýnských vrchů.
V jubilejním roce 2012 zde poprvé zahájena výstava obrazů významným českým duchovním malířem Zdeňkem Hajným z Prahy a rodákem ze Vsetína (1942 - 2014).
Původní muzeum bylo zřízeno v rozhledně a založili ho hostýnští jezuité roku 1913. Sbírky během krátké doby obsahovaly přes 100 exemplářů.
Zajímavá je sbírka starých svatohostýnských písní z r. 1773 a také nálezy archeologické (např. šípy, kopí, úlomky z popelnic a tuhových nádob na obilí, brousky, kamenné koule apod). Najdeme zde portrét světitele hostýnského kostela v roce 1845 P. Šlosara, obraz Svatého Hostýna z roku 1886, dva obrazy sutin zpustošeného chrámu z roku 1827 od prof. Veselého, obraz Zakončení poutí roku 1883 od bystřického rodáka Františka Ondrušky, obrázek nemocné matky barona Laudona konající pouť v roce 1842, obraz blahoslaveného Jana Sarkandra a jiné obrazy, staré pohlednice, medailky, a další umělecké předměty.

Socha Božského srdce Páně
monumentální bronzová plastika pražského akademického sochaře z Prahy Vincence Vosmíka z roku 1919 stojí na levé straně schodiště nad Vodní kaplí. Vysoká 3 metry váží 660 kg umístěna na žulovém podstavci s nápisem: Já jsem cesta, pravda a život. Kristus impozantních rozměrů, podmanivého dojmu, pevného postoje jehož roucho činí v záhybech svých dojem pláště královského majestátu, s milou, pokornou lehce nakloněnou hlavou, důstojnou a něžnou tváří v rámci bohatých a lepých vlasů a dvě spanilé ruce žehnají poutníkům. Autor o svém díle řekl: "Tohohle Krista pokládám za vrchol svých meditací a svého umění. Práci svou jsem dělal s vírou v Boha, s citem člověka, s láskou k umění. Bude státi v přírodě na místě historickém lidem milovaném zelený les maje za sebou a nekonečnou rovinu před sebou"

Sarkandrova kaple
Novobarokní kaple pochází z roku 1889 při severním boku kostela zasvěcená sv. Janu Sarkandrovi (kanonizován v Olomouci v roce 1995 papežem Janem Pavlem II.). Jedná se o jedinou dochovanou kapli (přestavěnou z kaple sv. Jiljí), kterou zde postavil majitel panství Jan Rottal roku 1658. Oltářní obraz včetně nástěnných maleb přibližují život sv. Jana Sarkandra, který byl farářem v nedalekém Holešově a často vodíval procesí na Svatý Hostýn.

Cesta Světla
Jednotlivá zastavení navrhl Ing. Josef Indra z Prostějova a obrazy namaloval Zdirad Čech z Kladna. Nová meditační stezka, vybudovaná v roce 2010, podél starobylého valu hostýnské pevnosti. Dává ve čtrnácti zastaveních rozjímat o velikonočních událostech, o setkávání vzkříšeného Krista s jeho učedníky, o nanebevstoupení a seslání Ducha svatého. Učí tak více žít v duchu zmrtvýchvstalého Krista. Jde o zastřešená dřevěná zastavení spočívající na kamenném bloku. Základové kameny pro jednotlivá zastavení jsou dary různých kamenolomů a základ každého zastavení tvoří jiná hornina.

Rozhledna s kaplí Svatého kříže
Nejstarší rozhledna na Moravě stojící na nejvyšším vrcholku Hostýna (735 m n.m.) pochází z roku 1897 a nabízí úchvatný výhled na Bystřici pod Hostýnem a vzdálenější rovinu Hané.
Rozhledna je vysoká 15 m s 59 železnými schody. Kaple je umístěna v přízemí pod rozhlednou. 1.9.1897 navštívil Hostýn císař František Josef I. a položil základní kámen ke kapli Svatého Kříže s rozhlednou. Podle návrhu Patera Jana Cibulky postavil olomoucký stavitel Václav Wittner.

Větrná elektrárna
zprovozněná na jaře v roce 1993, stojí v blízkosti rozhledny a je tvořena 30 metrovým stožárem s vrtulí o průměru 27 metrů a vyrábí elektrickou energii v nepřetržitém provozu.

Stará křížová cesta
klasicistní otevřené jednoduché kaple tvoří kamenné podstavce ukončené křížem s reliéfními pašijovými obrazy. Základní kámen byl posvěcen v roce 1900, stavbu provedl Otto Zeman a obrazy zhotovil bystřický malíř Žůrek. Začíná za Sarkandrovou kaplí a končí pod rozhlednou. Křížová cesta ukončena rotundou u hřbitova s kamenným reliéfem "Kladení do hrobu" od sochaře Doležala z Olomouce (toto zastavení společné s novou Jurkovičovou křížovou cestou).

Sochy, pomníky na sv. Hostýně


• Sochy sv. Cyrila a Metoděje
• Socha sv. Antonín, který káže rybám
• Socha Božského srdce Páně
• Socha sv. Anny
• Socha sv. Ambrože

Matice svatohostýnská
Poutní místo s rostoucím počtem poutníků si žádalo duchovní správu a plné zabezpečení. Družstvo svatohostýnské (1881) se rozhodlo vybudovat klášter na sv. Hostýně s řádovými knězi jezuity. Roku 1895 vznikla z popudu nového hostýnského kněze, dr. Antonína Cyrila Stojana, Matice svatohostýnská, občanské sdružení, po Orlu druhou největší křesťanskou organizací v ČR. Ještě téhož roku zakoupila Matice vrchol Hostýna od majitele panství, barona Loudona. V krátké době vybudovala z darů poutníků nový hostinec a velkou noclehárnu a upravila Vodní kapli. Roku 1898 nechala Matice postavit kapli sv. Kříže a rozhlednu na nejvyšším místě hostýnského kopce. V současnosti trvale pečuje o církevní památku a její rozvoj.

Královně Moravy      

Rudolf Stupavský (výňatek)


Od ní vyproste si nadšení,
ona chmury z lící zaplaší,
ostré trny v růže promění...

Aby víru nejdražší náš statek,
chránila nám v zemi moravské,
aby nových Tatar lítý sbor
z měst prchl, vesnic, niv hor.

Švarné dívky - Moravěnky květy
junáci i ostatní - vlasti stráž
srdcí svých jí obětujte vzněty,
její silou otužte svoji páž,
vítězství by skytla nad zlobou,
učiňte ji srdcí Královnou.

 

Text: Michaela Šťastná

Použité zdroje:

• Olga Kozlová - Obrazy z dějin Hostýna
• Josef Pala – Svatý Hostýn
• Petr Kubeša - Příspěvek k historii Svatého Hostýna
• www.hostyn.cz
• Informační centrum BpH

 


Témata: Morava Svatý Hostýn poutní místo poutníci

Diskuse ke článku


Další články

Dnešní horoskop

Aktuální číslo

Nejbližší akce

01.12.2018 - 18.12.2018

Praha, Prostějov, Brno, Bystřice pod Hostýnem, Žďár nad Sázavou

06.12.2018 - 23.12.2018

Praha

06.12.2018 - 20.01.2019

Praha

15.12.2018

Galerie Cesty ke světlu Z. Hajného, Zakouřilova 955/9, Praha 4

17.12.2018

Galerie Cesty ke světlu Z. Hajného, Zakouřilova 955/9, Praha 4

10.01.2019 - 18.01.2019

Ostrava

20.01.2019 - 28.01.2019

Praha

Další akce
Nový Fénix - top články měsíce, zvýhodněné předplatné , 12 čísel za cenu 11 a získejte dárek zdarma.