SLOVANŠTÍ BOHOVÉ SE VRACEJÍ DO ČESKÉ I MORAVSKÉ KRAJINY

Jak vypadalo přírodní náboženství a posvátné sochy našich slovanských předků? To je dnes zahaleno tajemstvím, protože konkrétní idoly byly v raném středověku zničeny spolu s celými posvátnými háji. Jedinou sochou slovanského boha v tuzemské krajině tak byl pohádkový Radegast na hře Radhošť v Beskydech.

SLOVANŠTÍ BOHOVÉ SE VRACEJÍ DO ČESKÉ I MORAVSKÉ KRAJINY

Jeho autor Albín Polášek jej roku 1931 vytvořil jen podle své fantazie, bez snahy o historickou věrnost. Žádné hodnověrné vzory, ze kterých by mohl vycházet, se mu nedochovaly. Duchovní život starých Slovanů mohl jen rekonstruovat ze zákazů v dílech církevních činitelů, před pohanským uctíváním hor, stromů a pramenů varovali například kronikář Kosmas nebo kazatel Jan Hus. Dnes se ale situace začíná měnit. Slovanské svatyně se pomalu vracejí do české i moravské krajiny i bez potřebných historických podkladů. Při výběru správných míst i při tvorbě idolů a soch proto slouží intuice, cit pro krajinu a hluboké vhledy do minulosti. Některá z těchto nových kultovních míst slouží pouze soukromým skupinám zájemců, jiné z těchto svatyní jsou určeny i pro veřejnost.

Pojďme si některá z těchto vzácných míst představit – mohou nám posloužit i jak zdroj pro smysluplné prázdninové výlety.

Svatyně boha Velese na Velízi

Kultovní místo stávalo na výrazné hoře Velíz u Kublova na Berounsku už zřejmě v keltských časech. Dodnes je propojené dálkovými pohledy s posvátným okrskem Zlatý Kůň v Českém krasu. Významný rituální prostor tady měl i slovanský kněžský rod Vršovců, který zde dokonce krátce věznil přemyslovského knížete Jaromíra. Samotný název hory Velíz pak připomíná slovanského boha Velese, který měl v panteonu našich předků úlohu ochránce života a smrti, a podporoval plodnost u lidí, zvířat i rostlin. Není náhodou, že kousek pod vrcholem hory byl postavený i jeden z nejstarších křesťanských kostelů na Berounsku. Dřevěný idol boha Velese byl na Velízi vztyčen už na konci 20. století, v jeho blízkosti se pravidelně konají slovanské obřady. Nějakou drobnou obětinu sem může přinést každý kolemjdoucí s čistými úmysly.

Socha bohyně Mokoša se vrátila do Mokošína

Zvláštní kruhové návrší u Přelouče, nad obcí s příznačným názvem Mokošín, hostilo svatyni bohyně Mokoši odpradávna. Před pár lety se sem její dřevěná socha vrátila, novodobí slovanští obřadníci ji umístili na palouku uprostřed lesa v energeticky velmi příjemném místě. Davy návštěvníků sem ale nechodí, socha se nachází mimo běžné turistické trasy a navíc je dobře energeticky chráněná. Přesto k ní můžeme zajít třeba s přáním lepšího propojení se Zemí i vlastním tělem. A neměli bychom zapomenout, že bohyně Mokoša je spolehlivě doložena v písemných pramenech, někteří badatelé ji dokonce považují za inspiraci slovanského kultu kněžek, zvaných Libuše.

Zvláštní kruhové návrší u Přelouče, nad obcí příznačným názvem Mokošín, hostilo svatyni bohyně Mokoši odpradávna.

Kultovní sochy na hradišti Pohansko

Jen kousek od rušné Břeclavi se v lužním lese rozkládá slovanské kruhové hradiště, příznačně nazvané Pohansko. Na jeho ploše se nacházelo hned několik obřadních míst, zasvěcených hlavním slovanským bohům. Archeologové se pokusili jedno z kultovních míst rekonstruovat. Několik dřevěných kůlů se stylizovanými hlavami bohů vychází z výsledků konkrétních terénních výzkumů a možná opravdu vypadají jako staroslovanský obřadní okrsek. Skutečné svatyně ale stávaly na ploše hradiště jinde. Můžete si je zkusit najít třeba virgulí…

Vedle soch starých božstev se vrací i obřady a setkání

Postupný návrat soch a slovanských svatyní do krajiny je doprovázený i růstem zájmu o staré tradice. V červenci 2016 tak proběhnou hned dvě unikátní akce, které oživí a připomenou zdánlivě ztracený svět původních náboženství. Prvního až třetího července se uskuteční na Pálavě první ročník festivalu Konference Bohyně. (www.konferencebohyne.cz). Čtrnáctého až sedmnáctého července proběhne v Praze a významných místech středních Čech Evropský kongres etnických náboženství (ECER), na který se sjedou zájemci o původní formy spirituality i slovanských obřadů. (www.slovanskykruh.cz). Obě akce jsou otevřené pro veřejnost a v jejich rámci se konají také exkurze do krajiny.

 Autor: Jan Kroča, foto: autor


Jan Kroča

Vystudoval historii a bohemistiku, dlouhodobě se věnuje geomancii, mytologii, hermetismu a tarotu. Je autorem několika knižních průvodců po posvátných a tajemných místech.

Témata: bohové slovanští bohové Morava Radegast Bůh Radegast slovanství náboženství a kulty

Diskuse ke článku


Dnešní horoskop

Aktuální číslo

Nejbližší akce

01.03.2019 - 31.12.2019

Praha

01.06.2019 - 30.09.2019

Žabí sklep zámku Valtice

21.08.2019 - 31.12.2019

Praha

21.09.2019 - 22.09.2019

Praha

05.10.2019

Praha 4, Novodvorská 803/82

23.10.2019 - 28.10.2019

Zámek Rozsochatec

Další akce
Nový Fénix - top články měsíce, zvýhodněné předplatné , získejte dárek zdarma.