PRAVDA UKRYTÁ VE VODĚ

Od školních let jsme přesvědčováni o tom, že co je vědecké, je bezpochyby správné. Přitom víme, že velká většina největších vynálezů pochází od tzv. „nevědců“ (André Maria Ampér, Benjamin Franklin, Luigi Galvani, Ohm aj.).

PRAVDA UKRYTÁ VE VODĚ

Co lidstvo dávno zná a tisíce let využívá, věda potvrzuje tu a tam teprve v současnosti. Nač tedy čekat na souhlas vědy, když máme už dnes zkušenosti s tím, že duchovní síly ovlivňují hmotu i naše životní podmínky, a do jaké míry by se toho dalo využít?

Že tóny, případně frekvence kmitočtů všeobecně působí na vytváření tvarů, je známo už dlouho. Nasypeme-li pudr na kovovou desku a pak po ní přejíždíme houslovým smyčcem nebo do ní uhodíme ladičkou či něčím podobným, okamžitě se tvoří v pudru zvukové obrazce, jejichž tvar závisí na dané frekvenci kmitočtů (tedy na výšce tónů).

V poslední době k lidstvu začala mluvit i voda, nebo lépe řečeno její poselství. Že je voda nosič informací se ví už dlouho, ale Japonec Masaru Emoto dokázal ve své výzkumné práci, že voda žije a vysvětlil, co voda prožívá. Voda prý chce nám lidem naznačit, abychom se v první řadě zabývali sami sebou.

Co vlastně dělá pan Emoto? Na nejrůznějších místech odebírá vzorky vody, zmrazuje je a zvětšené fotografuje pod mikroskopem ve své laboratoři. Zjistil, že čistá voda tvoří šestiboké krystaly, zatímco špinavá žádné. Vynalézavý Japonec zkoumal i destilovanou vodu (protože má tendenci vytvářet jednoduché krystaly) a vystavil ji všelijakým možným testům. Například jí zahrál tibetskou meditační hudbu, „Heart break Hotel“ od Elvise Presleyho a heavy metal. Pak vodu na dvě hodiny zmrazil při –5° C a zmrazené vzorky vložil pod mikroskop. Tibetská meditační hudba tvořila, stejně jako klasická, krásné krystaly, při Elvisově hudbě vznikl dost divoký vzorek, který by se také ještě dal považovat za umělecký, ale heavy metal vytvořil jen šedý vír bez jakékoli krystalické struktury.

A jelikož se člověk skládá ze 70 % z vody, naskýtá se otázka, jak silně působí disharmonická hudba na naši buněčnou plazmu.

Další z pokusů Japonce Emoto bylo, že vytiskl nálepky s pozitivními pojmy (krásný, děkuji apod.) a negativními (ty blázne, zabiju tě apod.) a nalepil je na zkumavky s destilovanou vodou. Fotografie mikroskopických záběrů opět ukázaly nádherné krystaly u kladných pojmů a u těch záporných maximálně tvary připomínající rakovinné bujení.

Zajímavé je, že nejkrásnější krystal vznikl ze znečistěné vody, nad kterou meditoval jeden mnich. Takto vděčně zareagovala znečistěná voda na kladné myšlenky a vibrace.

Voda tedy žije a z Emotových výzkumů jednoznačně vyplývá závěr: Buďte laskaví sami k sobě, neboť voda ve vašich buňkách – plazma, také žije. Dávejte pozor na své myšlenky a slova, protože formují krystalickou formu vaší plazmy a rozhodují o tom, jestli je její samoléčivá síla posílená nebo oslabená.

Poznámka: Knihy Japonce Masaru Emota vyšly i v češtině

Text: Mgr. Hana Čechová