MUMIE SVĚTA V PRAZE

Do 30. 6. 2018 je na Pražském výstavišti v Křižíkově pavilonu možné navštívit unikátní výstavu Mumie světa. Poskytuje nahlédnutí do světa mumií prostřednictvím originálních exponátů jak z Ameriky, tak z Afriky a Evropy.

MUMIE SVĚTA V PRAZE

Mumie
Jednou z ikon starého Egypta jsou mumie. Pro mnohé může být překvapením, že s mumiemi se setkáváme po celém světě.
Je to natolik rozšířený jev, že výstava může nabídnout jen několik příkladů. Tato těla zemřelých tvorů jsou zachována v podobě, jakou měla za života. Může se tak stávat přičiněním člověka nebo přírody. Přírodní mumie jsou velmi vzácné a mohou vzniknout jen tehdy, jsou-li vhodné klimatické podmínky. Není patrně náhodou, že právě v Egyptě jsou nejlepší, a tak zde vznikaly nejprve přírodní mumie od predynastických dob, později Egypťané začali hledat způsob, jak tělo nejlépe balzamovat, aby nevyschlo, jako se tomu se stávalo u přírodních mumií lidí pohřbených do rohoží a zahrabaných v písku.

Egyptské mumie
Egyptským mumiím věnuje výstava značnou pozornost. Je to plným právem, neboť jsou nejen ikonou starého Egypta, ale jsou i těmi nejdokonalejšími mumiemi, které člověk dokázal vyrobit. Jejich vznik byl dlouho obestřen tajemstvím. Ze starého Egypta nemáme žádné zprávy o tom, jak se mumifikovalo, a jedinou relativně obsáhlou informaci, z doby kdy se ještě mumifikovalo, poskytuje otec dějepisu Hérodot. Popisuje nejen způsob mumifikace, ale uvádí, že byly tři cenové kategorie. To říká o několik století později i Diodórus Sicilský.
Až do roku 1994 byly Hérodotovy údaje automaticky opakovány a teprve Bob Brier z univerzity na Long Islandu a anatom Ronn Wade z Marylandské univerzity se pokusili mumifikaci opakovat podle egyptského způsobu. Vodítkem jim byla nejen Hérodotova zpráva, ale i poznatky, které jsme od počátku egyptologie nashromáždili. Vytvořili si nejen nástroje podle dochovaných staroegyptských předloh, ale i kanopy, kam se ukládaly některé orgány a vešebty, což byly sošky, obvykle v podobě mumie, s nimiž je spjata 6. kapitola Egyptské knihy mrtvých. Dosud se uvádí, že měly sloužit jako náhradníci, bude-li duše zemřelého zavolána, aby šla pracovat. Toto je ovšem doslovné znění textu této kapitoly a z hlediska všech údajů se spíše zdá, že prací byla míněna nutnost se znovu vtělit.
Egypťané v reinkarnaci věřili a dělali všechno, aby se novému vtělení vyhnuli. Praxe využívání vešebtů nebyla tak nesmyslná, jak by se mohlo zdát, neboť to byl jeden z psychologických nástrojů, jak odvrátit mysl majitele od pozemského světa.


Výstavě mumií se věnuje i článek: Tajemné rituály dávných civilizací odhaluje výstava Mumie světa

Celý článek si můžete přečíst v čísle 5/2018.

Text: Jaromír Kozák, foto: www.jvsgroup.cz


Jaromír Kozák

Spisovatel, překladatel, badatel v oblasti hermetismu, esoteriky, psychického výzkumu, religionistiky a historie s důrazem na egyptologii. Akademické vzdělání získal na Univerzitě Karlově v Praze v oborech egyptologie a archeologie. Do povědomí širší veřejnosti se dostal především vydáváním a oživováním překladů starověkých i pozdějších literárních spisů, např. egyptské knihy mrtvých.

Témata: Egypt mumie mumie světa

Diskuse ke článku


Další články

Dnešní horoskop

Aktuální číslo

Nejbližší akce

21.09.2018 - 23.09.2018

Výstaviště Černá Louka, Ostrava

22.09.2018 - 23.09.2018

Výstaviště Praha Holešovice

04.10.2018 - 06.10.2018

Bratislava

09.10.2018 - 13.10.2018

Praha

13.10.2018

Praha

Další akce
Nový Fénix - top články měsíce, zvýhodněné předplatné , 12 čísel za cenu 11 a získejte dárek zdarma.