DZOGČHEN JE ESENCE

Jaký by byl člověk oproštěný od nedostatků, strachu, starostí a nespokojenosti? Byl by ve stavu dzogčhenu, ve své pravé přirozenosti (pravé podstatě), která se rovněž pokládá za konečný cíl buddhistické nauky.

DZOGČHEN JE ESENCE

Dnes je tento pojem, který v překladu znamená „úplná dokonalost“, zejména mezi praktikujícími tibetského buddhismu mnohem známější, než byl v 70. letech. Tehdy, před téměř 40 lety, na prosby svých studentů začal Tibeťan a u niverzitní profesor Čhögjal Namkhai No rbu jako první buddhistický mistr toto prastaré vědění lidstva učit na Západě. Do dnes je zván po celém světě. 

Co je to dzogčhen? 

Zaprvé dzogčhen není žádnou tradicí, školou ani něčím takovým jako filosofií. Dzogčhen označuje pravý stav jedince. Nauka dzogčhenu je tu od toho, abychom ho objevili. Jak se tato nauka odlišuje od jiných buddhistických cest? Rozdíl spočívá v tom, že nauka dzogčhenu v sobě obsahuje esenci každé buddhistické tradice. V buddhismu existuje tradice súter a tradice vadžrajány. Ve vadžrajáně existují různé školy, dzogčhen je tou nejdůležitější, nejesenciálnější. 

Jak dzogčhen vznikl? 

Dzogčhen není něčím, co si někdo vymyslel, nýbrž označuje cíl nejstarší nauky, jakou na této Zemi máme. Není to kniha nebo něco takového, nýbrž vědění, poznání, předávané učiteli opravdu prastarých tradic, a to bez přerušení až dodneška – to je dzogčhen.

Musíme být buddhisty, abychom mohli praktikovat dzogčhen?

Obecně vzato není nutné být někým zvláštním. Cvičíte-li se v dzogčhenu, pak jste stále sami sebou. Jste individualitou. Stát se či nestát se buddhistou nebo někým jiným – to jsou všechno mentální koncepty. Pokud tuto představu nepřekonáte, nemůžete se dostat do stavu dzogčhenu. To vše jsou omezení – vy byste ale omezení měli překročit.

Pokud by někdo rád objevil svou pravou přirozenost, co byste mu navrhl?

Svou pravou přirozenost můžete nalézt, jestliže následujete nauky dzogčhenu a skutečně ji objevíte. Rozlišujete mezi meditací a kontemplací.

V čem je rozdíl? 

Ten, kdo se nalézá v kontemplaci, překročil koncept mysli. Meditace probíhá ještě stále
v mysli. Medituje se o něčem. 

A co je osvícení?

Osvícení znamená, že jste objevili svou skutečnou podstatu a že se definitivně nacházíte v tomto stavu. 

Je nějaký rozdíl mezi osvícením a osvobozením?

Jste-li osvícení, pak jste také osvobození. Být osvobozen znamená, že jste měli pár problémů, které jste překonali. Osvícení znamená, že jste zcela ve své skutečné podstatě.

Jste považován za tertöna, tedy toho, jenž objevuje buddhistické nauky, které mistři v minulosti ukryli, aby pak mohly být znovu odhaleny, až jich bude v pozdější době zapotřebí. Uvádí se, že jste mnohé ze svých nauk například tanec vadžry, obdržel ve snech. Je to tak?

Nejsou to jen sny… V naukách spolu vše vzájemně souvisí. 

Jak to, že se tyto věci objevují ve snech?

Protože mám spojení s určitým učitelem a linií předání. Tak je pak mohu obdržet. Vaše vědomosti a poznání jste získal ještě v Tibetu, kde jste obdržel velké množství buddhistických nauk a předání, mimo jiné v klášteře tradice Sakja, ale také přímo od pokročilých mistrů. Obdržená nauka musí stoprocentně souhlasit se svým zdrojem. Fantazijní představy nemají s naukou nic společného.

Ve velmi známé „Tibetské knize o životě a smrti“ od Sogjala Rinpočhe je zmíněna předpověď, že se dzogčhen moc dobře hodí do moderního západního světa a že se tam proto bude šířit rychlostí blesku.  

Nevím, zda existuje něco takového jako předpověď. V lidském životě záleží hlavně na poznání. 

Ve skutečnosti k naukám přichází mnoho lidí... 

To znamená, že lidé mají zájem a snaží se něco pochopit. Na tom záleží.

Co přesně vysvětlujete, když učíte? Jak můžeme rozpoznat svou pravou přirozenost?

To je esencí nauky, kterou předávám. Pokouším se zjistit, co je skutečným smyslem nauky a co je duchovní cestou. Obojí souvisí
s naší pravou přirozeností. To se pak snažím objasnit a den za dnem to různými způsoby vysvětlovat. To je mým úkolem.

Máte úspěchy? Kolik lidí se tak prostřednictvím vašeho učení probudí?

Nevím, jestli mám úspěchy, nebo ne. Ale opravdu doufám, že pár lidí bude mít o něco větší pochopení. Pochopí-li, je to lepší pro ně, ne pro mě.

Nešlo by to i bez toho, že se člověk upíše určité nauce?

Následujete-li každodenně nějakou nauku, pak po nějakém čase už nemáte žádná přání nebo otázky. Přistoupíte-li k tomu ale jinak, tak můžete mít stovky různých představ, můžete přemýšlet a tak dále, ale nikdy nepochopíte celkový smysl. Když vyučuji, rád se uchyluji k příkladu zrcadla a odrazu v něm. Nejde vlastně o zrcadlo a odraz v zrcadle, ale je velmi důležité objasnit, jak to souvisí se vztahem mezi naší pravou přirozeností a koncepty mysli. A jak to můžeme sami objevit. To je zásadní nauka. Vše ostatní je relativní. Neboť kdyby nebylo odrazů v zrcadle, tak byste nikdy nemohli objevit přirozenost zrcadla.

Tím jste mi již zodpověděl otázku, ještě než jsem se stačil zeptat.

Existuje mnoho otázek, ale to, že se ptáme, neznamená automaticky, že pochopíte smysl (smích). Něčím velmi důležitým je v nauce dzogčhenu to, že mluvíme-li o dzogčhenu, míní se jím vždy stav mimo naše koncepty, koncepty mysli a omezení. Kvůli mentálním konceptům je vše omezené. Protože mysl se nachází v čase a prostoru. Mluvíte-li například o kontemplaci, znamená to, že jste ve své pravé přirozenosti, a ne ve svém rozumu. To tedy znamená, že když jste ve své pravé přirozenosti, jste pak mimo jakákoli omezení. Omezenost je opakem nauky dzogčhenu. Proto je nauka dzogčhenu velmi důležitá, nejen pro praktikující dzogčhenu, 
ale pro celou naši společnost. Víte, kolik problémů máme v národech, zemích, politických stranách, mezi náboženstvími, mezi rodinami, různými skupinami. Skupiny neustále bojují a diskutují. Proč? Protože jsou omezené. Někteří říkají: „Och, my vytváříme mír.“ Mluví o mírových  setkáních. Znám to, mnohých jsem se již zúčastnil. Je pěkné, když všichni mluví o míru. Pak ale setkání skončí a po pár dnech z něj nezůstane nic hmatatelného.

Čeho je tedy místo toho zapotřebí?

Konkrétně potřebujeme evoluci, vývoj. Teď víte, co to znamená: být ve stavu dzogčhenu. Tak objevíme tuto omezenost, kterou bychom měli překročit. Pak jste se dostali tam, odkud se můžete jedno po druhém učit. K tomu patří už i to, že člověk přestane neustále hledat viníky. Víte pak, jak se sami sebe pozorovat, jak jsme omezení. Buddha řekl: „Vše je vzájemně závislé.“ Když se ale objeví problém, co si pomyslíme? Věříme, že viník je tamhle a já jsem nevinný. Buddha ale řekl, že tak to vůbec není. Protože je-li tu problém, pak s tím máš něco společného. V důsledku vzájemné závislosti. Jakmile jste už jednou překročili dualitu, není hranic. Tomu se říká stav dzogčhenu. Proto pořádám veřejné přednášky, abych lidem objasnil, jak je důležité být si toho vědomi. Být si vědomi znamená mít jasno v tom, jak se věci skutečně mají, a prostě jen nenásledovat posuzování a myšlení. Proto se, ať už jsem kdekoli, co možná nejvíce snažím učit dzogčhen. To je ten důvod.

Co přesně přejete lidem?

Přeji si, aby lidé objevili svůj pravý stav. Nejprve svá omezení, která pak mohou osvobodit. Je tu tak možnost dostat se dále, pro generace, co přijdou po nás, které se pak mohou naučit některým důležitým, užitečným věcem. Jestli se to nazývá dzogčhen, nebo ne, nehraje přitom roli. Rozhodující je chápat, že bychom měli překročit svá omezení a snažit se být ve své pravé přirozenosti. Každý jedinec a každá živá bytost mají svou pravou přirozenost, pravý stav. To se snažíme objevit.

Děkujeme.

Rozhovor vedli Enza Vita a Leo Driolo z „InnerSelf Newspaper“, přeložila Jana Čeřenová

Připravila: Daniela Fuxová, foto: pixabay.com a redakce


Témata: dzogčhen Tibet východní učení Buddhismus náboženství a kulty buddhismus tibetský buddhismus

Diskuse ke článku


Další články

Dnešní horoskop

Aktuální číslo

Nejbližší akce

01.01.2020 - 31.12.2020

Praha

01.01.2020 - 31.12.2020

Praha

18.04.2020

TOP HOTEL, Blažimská 4, Praha 4

20.04.2020 - 08.05.2020

Ostrava, Zlín, Bratislava

18.09.2020 - 20.09.2020

Výstaviště Praha Holešovice

Další akce
Top články měsíce v Novém Fénixu.