SVATÝ HOSTÝN: PERLA MORAVY

Posvátný vrch Hostýn je se svou staletou historií nejznámějším starodávným poutním místem na Moravě. Proč hora Hostýn stále přitahuje?

SVATÝ HOSTÝN: PERLA MORAVY

Mezi stovkami poutních míst v naší zemi má svatý Hostýn první místo pro svou pověst O zázračném vyhnání Tatarů Matkou Boží s dítětem Ježíš s blesky. Dne 9. 8. 1982 udělil papež Jan Pavel II. hostýnskému chrámu zvláštní čestný papežský titul Basilica minor – Menší bazilika. Další významnou událostí je, že sv. Hostýn byl 31. ledna 2018 vládou uznán jako součást nejvýznamnějšího kulturního bohatství národa a zařazen do souboru Kulturních národních památek.

Legendární Vítězná ochrana Moravy
Horu tvoří dva vrcholy – nejvyšší místo (735 m n. m.) zaujímá severní vrchol s nejstarší rozhlednou na Moravě s kaplí Svatého kříže (1897). Vedle rozhledny stojí větrná elektrárna. Na druhém západním temeni stojí dominantní objekt celého Hostýna. Poutní chrám – bazilika Nanebevzaté Panny Marie obklopena ambity s kaplemi s trvalou duchovní správou Matice svatohostýnské. V nadmořské výšce 718 m je nejvýše položenou sakrální stavbou na Moravě, kde lidé opakovaně přicházejí k Té, která je zde uctívána jako legendární „Vítězná ochrana Moravy" a představuje jeden ze silných přirozených symbolů Moravy.

Hostýnský zázrak
Legenda o zázračné porážce Tatarů pod Hostýnem byla mnohokrát zpodobněna slovem i obrazem. Hostýnský zázrak zaznamenal poprvé Bohuslav Balbín v Dodatcích k dílu Diva Montis Sancti z roku 1665.
Půl milionu divokých Tatarů (asijský národ Mongolů, pod vedením Džinghischána) táhlo na západ do Evropy a 9. dubna 1241 se valili na Moravu. Bojovníci se vyznačovali mimořádnou krutostí a bojovností. Zaplavili a zpustošili celou zemi a oblehli horu Hostýn. Tisíce Moravanů prchaly v hrůze do hostýnských lesů a hledaly úkryt a ochranu na temeni hory.
Zde po dobu nejméně tří měsíců, bezbranní a vyděšení v modlitbách, zoufale prosily Pannu Marii o pomoc a vodu. Dodnes se traduje, že na zásah Matky Boží vytryskl pod vrcholem hory pramen vody, který zachránil Moravany před smrtí žízní i hladem, neboť svatá zázračná voda tišila žízeň i hlad. Poté se strhla obrovská bouře, která blesky a ohněm zničila tatarské ležení pod Hostýnem a Tataři v panice ujížděli pryč. Vděční lidé po celá staletí až dodnes putují na Svatý Hostýn za Pannou Marií Svatohostýnskou, k zázračnému prameni a do Baziliky. Madona s Ježíškem, který má v ruce svazek blesků, je dodnes symbolem Svatého Hostýna. Poutníci se mohou osvěžit i onou hostýnskou vodou, která pramení u Vodní kaple.

Královně Moravy 
Rudolf Stupavský (výňatek)

Od ní vyproste si nadšení,
ona chmury z lící zaplaší,
ostré trny v růže promění...

Aby víru nejdražší náš statek,
chránila nám v zemi moravské,
aby nových Tatar lítý sbor
z měst prchl, vesnic, niv hor.

Švarné dívky – Moravěnky květy
junáci i ostatní – vlasti stráž
srdcí svých jí obětujte vzněty,
její silou otužte svoji páž,
vítězství by skytla nad zlobou,
učiňte ji srdcí Královnou.

Hostýnské hradiště (Hrad Hostýn)
První osadníci žili na Hostýně od pravěku. Doklady pro nejstarší osídlení spadají do nejmladší fáze doby bronzové – vznik ostrožného hradiště z období kultury lidu popelnicových polí. Celý vrchol hory je ohrazen ledvinovým valem o rozloze 20 ha,
v délce 1835 m (dodnes v některých místech má výšku 9 m a šířku 23 m), přerušený třemi branami a několika menšími průlomy. První opevnění pravděpodobně vzniklo kolem roku 1200 před n.l., intenzivně a prokazatelně osídleno v době železné.

Keltové
První písemná zmínka o kopci Hostýnu (tehdy se ještě psal Holštejn) pochází z poloviny 16. století. Na temeni hory se nachází pod vrstvami současné historie staré keltské oppidum, střežící takzvanou Jantarovou obchodní stezku, která vedla Moravskou bránou kolem Hostýna, o čemž svědčí nález velkého pokladu ozdob a mincí evropských, byzantských a arabských z doby okolo r. 1010 na kopci Strážné u Kelče. Hostýn je po Starém Hradisku u Protivanova druhým keltským oppidem na Moravě. Založili je západní Keltové (Galové) – první bezpečně známé etnikum na našem území. Kolem roku 200 před n. l. přišli na Hostýn a jsou poslední civilizací, která hostýnské opevnění, takzvané hradisko, přebudovala. Z doby osídlení se také dochovala malá keltská vodní nádrž, takzvaná malý rybník. Hradisko nebylo nikdy trvale osídleno, mělo pouze účel vojenský, obranný a strážní.

Svatý Cyril a Metoděj
Podle legendy došli sv. Cyril a Metoděj také na opevněný hrad Hostýn a jejich působením bylo přeměněno původní keltské pohanské obětiště (uctívaly se modly Radegast a Hostýn) na Mariánské místo. Hlásali pohanským praotcům křesťanskou víru a přiblížili lásku k Panně Marii, jejíž obraz pověsili na lípu (slovanský strom).

Prastarý kostelík, 13. stol.
Na počest Ochranitelky Panny Marie postavili ve 13. stol. zachránění lidé nejprve z vděčnosti na hostýnském vrchu jednoduchou dřevěnou kapli. O poutním místě se z dob před rokem 1620 dochovalo málo zpráv. Ví se o kapli, kterou před rokem 1550 rozšiřoval Burian Žabka z Limberka. Do této kaple chodívali horníci, kteří z hostýnského kopce dolovali železo, stříbro a zmiňuje se i zlato. Zmínky o prvních poutích na Svatý Hostýn se datují od 16. století.

Vodní kaple s Pramenem Panny Marie (17. stol.)
Vodní kaple byla postavena na počátku monumentálního schodiště vedoucího až k bazilice, a tak symbolicky spojuje dva stěžejní body hostýnského areálu. Podle staleté tradice vytryskl Pramen zázračné uzdravující vody z bílé skály na západním svahu přímo pod chrámem. Stalo se tak při tatarském obležení v roce 1241, po vroucné modlitbě obležených Moravanů a následné divé bouři, která rozehnala tatarské vojsko na koních. Víra v zázračnou moc hostýnské vody má ve zbožném moravském lidu hluboké kořeny podnes.

Rottalovský chrám Panny Marie Vítězné a jejího Nanebevzetí (pol. 18.st.)
V 1. polovině 18. století nechal hrabě František Antonín Rottal nahradit starou kapli monumentální barokní stavbou s názvem chrám Panny Marie Vítězné a jejího Nanebevzetí. Stavba probíhala  od roku 1721 a protáhla se na celých 27 let. Ještě v 18. století však postihly chrám dvě pohromy.

Požár v chrámu
Brzy po smrti posledního mužského potomka z rodu Rottalů uhodil v 24. 9. 1769 do střechy chrámu blesk, který způsobil požár, při němž došlo k roztavení tří ze čtyř zvonů. Čtvrtý se bez poškození zřítil ze schodů dolů. Dovnitř se požár naštěstí nedostal. Do dvou let mohl být chrám znovu opraven.

Odsvěcení chrámu (1787)
Roku 1779 byl dostavěn kostel na blízké Rusavě a se vznikem samostatné farnosti Hostýn ztratil farníky a stal se pouze kostelem poutním a na základě výnosu Josefa II. o zákazu všech poutí a zrušení poutních míst byl hostýnský chrám zrušen, odsvěcen a strženy věže, krov a střecha, čímž byl určen k likvidaci. Nařízení rozboření chrámu se naštěstí neuskutečnilo.

Znovuobnovení hostýnského chrámu (19. stol)
Po napoleonských válkách úřady vyhověly peticím k obnově chrámu z různých farností, ani procesí nikdo nezakazoval. Na Hostýn přišli jezuité v květnu 1887 a vznikla Matice svatohostýnská, která od barona Loudona zakoupila celý vrchol kopce i s okolním lesem, pastvinami a ubytovnou. Řád Tovaryšstva Ježíšova přivedl před první světovou válkou Svatý Hostýn k nebývalému rozkvětu, postavil hostinec, nové kaple, Křížovou cestu a takřka 230 metrů dlouhé schodiště.

Bazilika Nanebevzaté Panny Marie (1841–1891)
V současnosti zdaleka viditelnou dominantou vrchu Hostýna je bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Nad vstupním portálem chrámu je významné dílo pražského malíře a mozaikáře Viktora Foerstera. Velký mozaikový obraz Panny Marie Svatohostýnské zdaleka září z průčelí baziliky a je složený z 260.000 barevných kamínků dovezených z Itálie, které tvoří plochu 26 m2. V barevné mozaice znázorňuje hostýnskou Pannu Marii s Ježíškem vznášející se na fialových mracích, jak stojí na zlatém půlměsíci nad modrými horami a vršky zelených jehličnatých stromů. Madona s Ježíškem vystupuje ze zlaté záře paprsků do temných mraků. Pod obrazem mezi barokními volutami je v obdélníkovém rámu mozaikový nápis: VÍTĚZNÁ OCHRANO MORAVY BUĎ ZDRÁVA. Nad obrazem zlatý nápis: ZŮSTAŇ MATKOU LIDU SVÉMU. 15. srpna 1912 proběhla na svatém Hostýně velkolepá korunovace, která patří k nejpozoruhodnějším náboženským událostem 20. století. Slavnosti trvaly 11 dní a proběhly za obrovské účasti věřících z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, z Vídně, ale i ze vzdálené Ameriky. V jubilejním roce 2012 proběhla slavnostní připomínka – sto let od slavné papežské korunovace. V tom roce proběhla slavnostní instalace sedmi nových zvonů.

Jurkovičova křížová cesta
Autorem překrásné moderní mozaikové křížové cesty je známý slovenský architekt Dušan Jurkovič, který při tvorbě zastavení vycházel z valašské tradice. Postavena byla v letech 1903–1933. Její první zastaveni je umístěné vlevo vedle baziliky podél lesa. Poslední zastavení, kruhová kaplička Božího hrobu, je kousek od lesního hřbitova. Zde mají hroby osobnosti, jejichž život byl propojen se Svatým Hostýnem. Pro malířskou výzdobu povolal sám Jurkovič předního moravského malíře Jožu Uprku, obrazy zhotovené technikou sklomalby, nevydržely drsné hostýnské podmínky. Z Uprkových obrazů se zachovalo pouze XIII. Zastavení – Ježíš své Matce na klín položen. Proto byl přizván moravský malíř Jano Köhler, který použil k výzdobě kapliček techniku pestrobarevné keramické mozaiky, která odolávala drsnému horskému podnebí. A tak od roku 1912 zdobí postupně stěny kaplí keramické obrazy pašijových scén.

Jurkovičův sál a Svatohostýnské muzeum
Jedinečné prostory Jurkovičova sálu se nachází v areálu poutních domů, kde je umístěno od roku 2007 Svatohostýnské muzeum.

Rozhledna s kaplí Svatého kříže
Nejstarší rozhledna na Moravě stojící na nejvyšším vrcholku Hostýna (735 m n.m.) pochází z roku 1897 a nabízí úchvatný výhled na Bystřici pod Hostýnem a vzdálenější rovinu Hané. Rozhledna je vysoká 15 m s 59 železnými schody. Kaple je umístěna v přízemí pod rozhlednou. 1. 9. 1897 navštívil Hostýn císař František Josef I. a položil základní kámen ke kapli Svatého Kříže s rozhlednou.

Větrná elektrárna
Stojí v blízkosti rozhledny a od roku 1993 vyrábí elektrickou energii v nepřetržitém provozu.

Stará křížová cesta
Klasicistní otevřené jednoduché kaple tvoří kamenné podstavce ukončené křížem s reliéfními pašijovými obrazy. Základní kámen byl posvěcen v roce 1900. Začíná za Sarkandrovou kaplí a končí pod rozhlednou.

----------------------
Použité zdroje:
Olga Kozlová – Obrazy z dějin Hostýna, Josef Pala – Svatý Hostýn, www.hostyn.cz
Text: Michaela Šťastná


Úryvek ze článku "Proč hora Hostýn stále přitahuje?"

Energetické místo
Vzhledem k podstatě energie kopce je Hostýn opravdu silným energetickým místem. Jako takový byl rozpoznáván, používán i zneužíván všemi kulturami až podnes. Vzhledem ke kontinuální duchovní tradici jde zejména o napo- jení „nahoru“, na informační pole, Univerzum, či „božstvo“, chcete-li. Energetická místa jsou tady minimálně dvě, na obou vrcholcích.

K energiím duchovních bytostí se tu přidávají silné ochrany velké geomantické hranice, jdoucí po hraně vrchů. Nalezneme tu energii centra pro ovládání krajiny (i lidí) a samozřejmě i energii víry. Pokud váš pocit posvátnosti zdejšího místa bude doprovázen pocitem jistého uzavření, jde nejspíš o intuitivní vnímání ochran prostoru hradiště. Tyhle magické ochrany a oddělení od přírodních sil okolní krajiny stále fungují a jsou určitou překážkou volného plynutí energií. Na druhou stranu koncentrují v místě duchovní energii a vytvářejí tím i napětí zmíněné posvátnosti. Ve stráni pod areálem leží i upravené prameniště zdejší zázračné vody. Poměrně robustní Vodní kaple a velký kamenný vodní rezervoár s vodovodní- mi kohoutky (dokonce ve dvou patrech nad sebou) snad dobře slouží tisícům poutníků, ale z hlediska přírodních sil a samotné Země není prameniště správně vyřešeno. I samotná voda je spíš jakousi popelkou a její síla za slávou samotného Hostýna spíš zaostává. Její zpráva je spíš alarmující a podporuje pocit nepochopení a nesprávně jednostranného použití síly zdejší- ho místa. Ekumenický nadhled, přijetí matky Země do rovnocenného postavení, a pochopitelně i náboženská tolerance, vzdání se moci i ambicí vládnout, propojení a otevřenost, to je to, co chybí (nejen) Hostýnu.

Text: Jiří Škaloud
Autor je spoluzakladatelem skupiny „Putující”, která se věnuje geomantii – nauce o energii kraji- ny a země, viz www.putujici.cz


Články o Svatém Hostýnu naleznete v letním dvoučísle Nového Fénixu 7-8.


Spolupracující autoři

Alena Aichlmanová Ivan Benetin Dana Vondrášková Jana Mžourková Jana Fischer Michaela Weissová Ing. Bořivoj Šubrt

Témata: Morava Svatý Hostýn poutní místo

Diskuse ke článku


Další články

Dnešní horoskop

Aktuální číslo

Nejbližší akce

01.06.2018 - 30.06.2018

Česká republika

01.06.2018 - 30.09.2018

Valtice

13.07.2018 - 15.07.2018

Plzeň

27.07.2018

Praha Pohořelec

07.09.2018 - 08.09.2018

Centrum Vitamíny s příběhem, Bohuslava ze Švamberka 4, 140 00 Praha

13.10.2018

Praha

Další akce
Nový Fénix - top články měsíce, zvýhodněné předplatné , 12 čísel za cenu 11 a získejte dárek zdarma.