Karel Gott dítě štěstěny

Jedním z nejvýraznějších kulturních počinů letošního léta je bezesporu stále probíhající výstava GOTT , MY LIFE.

Karel Gott - dítě štěstěny

Ta nabízí v neotřelých expozičních prostorech na lodi zakotvené na pražské náplavce pod Vyšehradem pohled na šedesát let hvězdné kariéry ikony česko-slovenského popu, Karla Gotta.

Zásluhu na jedinečnosti a výjimečnosti výstavy má mimo jiné kurátor výstavy, který expozici koncipoval jako průřez Gottovou kariérou, jeho životem, ale výstava nabízí také retronávrat do vývoje populární hudby nejenom v Čechách a na Slovensku , ale i v dalších zemích, kde legendární zpěvák vystupoval. Kurátorství se ujal člověk nejpovolanější. Peter Balog, který se studiem Karla Gotta zabývá dlouhá léta a těžko najít někoho, kdo by jej ve znalostech předčil.

Petře, pracujete jako kurátor v Národním muzeu – Českém muzeu hudby, kde se zabýváte výzkumem populární hudby. Lze vůbec něco takového studovat?

Ano, určitě. Já jsem studoval v Praze na Karlově Univerzitě. Fakulta humanitních studií mi poskytla teoretické i praktické základy v mnoha humanitních oborech, jakými jsou sociologie, psychologie, historie nebo kulturní antropologie. Mě nejvíce zaujala právě antropologie se zaměřením na hudební světy současnosti. Fascinovala mě představa, že lze něco tak abstraktního, jako je hudba, sledovat a uchopovat vědeckými nástroji a metodami, které jsou většinou spojovány s exaktními vědami, jako jsou matematika nebo fyzika. Ty metody v humanitních oborech vypadají jinak než ve vědách přírodních. Nejedná se o experimentování v laboratorních podmínkách, ale o výzkum sociálních světů in vivo (pozn. redakce – „v živém“). Nicméně obě sledují společný cíl: tvorbu obecných tvrzení, zkoumání nových jevů – snaží se uchopit tento svět v rámci
vlastních paradigmat.

Jak takové zkoumání vypadá v praxi?

Například zúčastněným pozorováním v terénu. Jedná se o neustálé pozorování, dotazování aktérů, hledání problémů a nejasností a jejich teoretickou reflexi. Rozhodně to není pouhé chození na koncerty nebo podobné akce, kde se hudba provozuje. Je to dlouhodobý a náročný proces získávání nových poznatků. Já jsem se například věnoval vztahu mezi hudbou, užíváním entheogenů a dosahováním mystických zážitků a tranzu na poli elektronické taneční hudby. V rámci malých, ale zato mnohých komunit pohybujících se v českém undergroundu.

To je ale hodně vzdálené od středního proudu. Jak jste se dostal k tématu, jakým je Karel Gott?

To byla náhoda. Přesně si to pamatuji. Bylo to v roce 2011 a nově jsem zastával pozici vedoucího Centra pro dokumentaci populární hudby a nových medií. Ozvala se mi jedna paní, že by ráda muzeu darovala celoživotní sbírku mapující kariéru Karlu Gotta. Mě to zaujalo a domluvili jsme si společnou schůzku u ní doma. Celý obývák měla plný Gotta: tisíce fotografií nalepených v papírových sešitech, autogramkarty, memorábilie, vinylové singly, plakáty, výstřižky a novinové koláže, magnetofonové kazety... A to vše z Československa i Západního Německa. Sbírku jsem do muzea přijal, jelikož Karel Gott představuje ikonu česko-slovenské pop music – je zrcadlem její historie. Na scéně působí již šedesát let a spolupracoval snad s každým. Tak jsem se dostal ke Karlu Gottovi a jeho příběhu. Právě probíhající výstava Gott My Life sleduje právě tento příběh, a zároveň historii popu. Návštěvníci uvidí na tisíc exponátů a přibližně třetina pochází právě z muzea.

 

 

PETER BALOG

Studoval nejdřív muzikologii v Bratislavě a pak humanitní studia na Karlově Univerzitě. V roce 2009 se stal kurátorem sbírky hudebních nástrojů v Národním muzeu – Českém muzeu hudby. Tam v současnosti zastává pozici vedoucího Centra pro dokumentaci populární hudby a nových médií. Věnuje se studiu česko(slovenské) populární hudby druhé poloviny 20. století (střední proud i alternativní hudba) a výzkumu současných hudebních fenoménů jako jsou elektronická (taneční) hudba nebo fenomén retro. Spolupracoval na výstavách jako Muzika Etnika, Beatlemánie!, Kouzelné hrací strojky, Valčík a polka nebo například Hudba a politika. Je autorem několika katalogů a odborných článků. Poslední, a zatím největší výstavou, kterou koncepčně a kurátorsky zaštítil, je právě probíhající výstava Gott, My Life na pražské náplavce. V soukromí se věnuje hře na klavír, rád cestuje a v oblibě má asijskou kuchyni.

Rozhovor: vedla Daniela Fuxová, foto: NFRF a František Jirásek

Celý rozhovor se můžete dočíst v časopise Nový Fénix. Předplatné objednávejte ZDE.


Témata: Karel Gott výstava Slavíci my life loď Balog

Galerie


Diskuse ke článku


Další články

Dnešní horoskop

Aktuální číslo

Nejbližší akce

28.11.2017

Galerie Cesty ke světlu Z. Hajného, Zakouřilova 955/9, Praha 4

02.12.2017 - 03.12.2017

Praha, Doudlebská 1312/4

03.12.2017 - 21.12.2017

Bratislava, Plzeň, B.Bystrica, Praha

12.01.2018 - 20.01.2018

Ostrava

22.01.2018 - 28.01.2018

Praha

Další akce
Nový Fénix - top články měsíce, zvýhodněné předplatné , 12 čísel za cenu 11 a získejte dárek zdarma.